U literárních expertů i bookmakerů byl devětapadesátiletý Banville outsiderem, sázky na něj byly 7:1. Za největšího favorita byl považován Barnes, nominovaný na ocenění již potřetí, tentokrát s historickým románem Arthur & George o detektivní práci Sira Arthura Conana Doyla, tvůrce slavného Sherlocka Holmese.

Porota však podle svých slov nakonec rozhodovala mezi Banvillovým čtrnáctým románem The Sea a Ishigurovým hororovým příběhem s prvky sci-fi Never Let Me Go (Nikdy mě nenech odejít) o klonování lidí s cílem získat dárce zdravých tělesných orgánů. Předseda poroty John Sutherland, který dal rozhodující hlas ve prospěch Banvilla, uvedl, že výběr byl tentokrát nesmírně obtížný.

"Ve výjimečně těsném závěrečném souboji... se nakonec porotci dohodli, že udělí cenu mistrovské studii zármutku, vzpomínek a lásky The Sea od Johna Banvilla," řekl Sutherland, podle něhož byla úroveň děl nominovaných do užšího výběru letos vůbec nejvyšší v historii Bookerovy ceny.

"Musím poděkovat soudcům, kteří se náhle stali mými nejlepšími přáteli," reagoval na šokující výhru s humorem Banville. Zároveň přiznal, že po své nominaci do užšího výběru kandidátů na Bookerovu cenu v roce 1989 se natolik opil, že si nemohl slavnostní večer vychutnat. "(Tentokrát) jsem daleko méně podroušený," podotkl. Na otázku, jak utratí částku 50 tisíc liber, která je vítězi ceny udělována, nicméně odpověděl, že to bude za "kvalitní díla a silné pití".