Kousek blíž ke Štěpánovi je na domě, ve kterém bydlel během svých vídeňských studií prezident Masaryk, jeho reliéf (na bradu už bronzu nezbylo). Panoramata jsme obdivovali na vrcholcích Kahlenberg (484 m nad mořem) a Leopoldsberg (425 m nad mořem) - odtud Jan III. Sobieski řídil obranu centra mocnářství před Turky a 12. září 1683 slavně vyhrál. Bitva se stala symbolem vítězství křesťanství nad islámem a polský král dostal přídomek turkobijec. Což je značně symbolické zrovna teď, kdy po desítkách let příslibů se Turecku zvětšuje škvíra ve vratech do Bruselu a Rakušané jsou hodně proti. Nezapomněli, že bez Turka by neexistovala vídeňská káva?

Z jedné terasy Leopoldsbergu je vidět rakouskou metropoli, z druhé přitékající Dunaj a město Klosterneuburg s nádherným augustiánským klášterem. Součástí města je dnes i Kierling, kde v sanatoriu Huga Hoffmanna strávil Franz Kafka své poslední dny. Přijel sem 19. 4. 1924, stihl zde provést korektury textu Umělec v hladovění, napsat pár dopisů (ještě den před smrtí) a pak tu 3. 6. zemřel. Hledali jsme dům asi hodinu, projížděli jsme ulici směrem na Tulln sem a tam, ale nic. Až postarší manželé nám vysvětlili, že na Tulln se dá jet i jinudy. Tak jsme k popisnému číslu 189 přijeli až po páté a to už byla Kafkova pamětní místnost uzavřena. Měli jsme proto čas na prohlídku okolí: hned vedle je velká proluka s parkovištěm a za ním velkoprodejna Hofer. Franz Kafka v nákupním vozíku, jaká pěkná představa.

Druhý den jsme se obrátili na východ Panonie. Na průzkum jsme si vybrali město Szombathely (to bylo založeno už v roce 50 našeho letopočtu tím koktavým císařem Claudiem). Nejdříve jsme odebrali z místní restaurace vzorky perkeltu (sumčího), pak jsme vyšli do ulic. Na hlavním náměstí, z domu č. 40, vystupuje z omítky chvátající James Joyce a nad ním maďarsky a anglicky oznámení, že odsud pochází rodina novodobého Odyssea, Leopolda Blooma, která se v polovině 19. století přestěhovala do Dublinu. Židovský konvertita, novinář Bloom, jedna z nejdůležitějších postav moderní světové literatury, se jmenoval původně Lipót Virág; o tom všem si můžete přečíst např. ve 12. epizodě románu Odysseus (Kyklop). Tím mně Maďaři pěkně zamotali šišku, protože jsem pak doma hledal v odborných knihách a časopisech, jestli to má nějaký reálný základ, nebo jde jen o takovou turistickou legrácku. Já fakt nevím. Co ale vím: Turci, Kafka, Joyce, jak se to rýmuje? Pěkně se to rýmuje!

psaci.misto.cz/_MAIL_/cd /isek/joyce/odysseus.html

Tuhle adresu jsem měl již dlouho v pohotovosti a teď je ideální příležitost ji použít. Přehledná tabulka všech 18 epizod z výše zmiňované Joyceovy encyklopedie jednoho všedního dne s uvedením názvu epizody, dějiště, doby, odpovídajícího orgánu, druhu umění, barvy, symbolu a techniky.