Hlavní obsah

Knižní tipy podle Salonu

Pravidelné tipy literární přílohy Práva Salon pro tento týden doporučují z domácí tvorby další svazek spisů Jana Trefulky s názvem Dědictví, uspořádaný jako tři soubory próz. Ze zahraniční literatury je to historický detektivní román Richarda Zimlera s názvem Poslední kabalista z Lisabonu.

Článek

Jan Trefulka: Spisy 2 (Dědictví)

Další svazek svých Spisů uspořádal autor jako tři soubory próz -drobné detektivky, příležitostné povídky a nakonec k nim přiřadil novelu Pršelo jim štěstí a román Svedený a opuštěný. I v tomto výběru osvědčuje smysl pro věci základní a stálé, dalek konjunkturálního chvatu, a nemilosrdný čas jeho příběhům neubližuje. Dokonce jako by někdejší obrysy či zatajené obavy zvýrazňoval a autorovo přesvědčení se tak po letech vyjevuje s naléhavostí možná ještě palčivější: Jde o to, jak unést úděl člověka, který zjistil, že už nemůže spoléhat na žádné alibi ani od Boha, ani od údajně racionálních sociálních konstrukcí, a doba ho donutila žít v pochybnostech o všem, co se doposud vydávalo za nevyvratitelné jistoty.

(Atlantis) 

Richard Zimler: Poslední kabalista z Lisabonu

To nás staří křesťané vskutku tak nenávidí za to, že jsme jim dali Ježíše, Spasitele, kterého ve skutečnosti nikdy nechtěli? ptá se Berekjáš Zarco, hlavní hrdina historického detektivního románu, ve kterém je vražda jeho strýce Abrahama, známého kabalisty, jen záminkou k tomu, aby čtenář mohl rozvázat uzly své mysli. Roku 1506 vládne Lisabonu mor a sucho: koho jiného je to vina než novokřtěnců, Židů nuceně obrácených ke křesťanství. Pogrom si vyžádá mnoho obětí, ale v případě Abraháma jde jen o využití situace, nejde o Vincado Pelo Cristo (pomstu za Krista) a vrahem není nikdo ze zfanatizovaného davu. Berekjáš chce strýce pomstít, vypátrat vraha; tím se mu postupně, během osmi dnů svátku Pesach, otevírá cesta k pochopení skrytého smyslu všech událostí, jehož cílem je vyvést opět "svůj lid", tentokrát z Lisabonu do Konstantinopole. Kniha, jež se stala koncem minulého století bestsellerem v mnoha zemích, předpokládá alespoň minimální znalost Starého Zákona a historických reálií, pokud nemá být jen odpočinkovým čtením napěněným symbologií. A taky připomíná, že ti nejméně sympatičtí a nemorální nemusí být automaticky těmi nejhoršími. Mimochodem - srovnat práci se symboly u Richarda Zimlera a Dana Browna (Šifra mistra Leonarda) by stálo za diplomovou práci nebo esej.

(Přeložila Květa Palowská. Argo)

Reklama

Výběr článků

Načítám