Jak jste přišel k moderování Českého slavíka?

Volal mi Leoš Mareš, že už nemůže dál, že to nezvládá a je psychicky na dně... Ne, teď vážně. Zavolal mi Ivan Rössler z Novy, že je možnost moderovat Českého slavíka. O týden později jsem se mu ozval, že to beru, protože je to pro mě určitá výzva a zkušenost.

Cítíte se na to? Marešovo moderování si lidé pochvalovali.

Nemusím a nechci napodobovat minulého moderátora, který měl skutečně dobré odezvy a jeho styl se mi líbí. Nesmím ale dopustit, aby laťka, kterou Leoš nastavil, spadla níž. Můj způsob moderování je ovšem úplně jiný, neživím se tím.

Jakým stylem se budete prezentovat?

Neprozradím, ještě to nemám schválené.

Budete se podílet na scénáři Českých slavíků?

Byla to jedna z věcí, kterou jsem konzultoval s panem Rösslerem i s režisérem pořadu Jiřím Adamcem. Dohodli jsme se, že to bude společná záležitost. Bude lepší, když to půjde z mé hlavy, než aby to bylo předepsané někým jiným.

Budete na pódiu sám?

Poslední informace byla, že bych měl moderovat sám, ale po celý večer tam rozhodně sám nebudu.

Zdá se, že budete moci moderovat jenom pořady Novy. Když jste měl spoluuvádět ceny ankety Anděl 2004, Česká televize vás odmítla, protože jste tvář konkurence.

To se skutečně stalo a já si myslím, že to není v pořádku. Je to zvláštní způsob, jak si televize rozdělují své tváře, své lidi. V zahraničí to tak nefunguje, ale u nás to je jinak. Jde o boj mezi televizními společnostmi. Je to o marketingu.

Co jste si tenkrát o rozhodnutí České televize myslel?

Přišlo mi to trapné. Bylo to hloupé a zbytečné. Najednou se ukázalo, že to není o muzice.

A vy nemáte pocit, že si vás Nova přivlastnila?

Moje tvář nepatří žádné televizi. Nejsem ten, který je na chodbách na Barrandově, kde Nova sídlí, vyfocený na plakátu. Ale přiznávám, že nebýt Novy, sotva byste po mně teď chtěli rozhovor a sotva bych měl tolik pracovních příležitostí.

Neobáváte se, že vás po Českém slavíkovi lidé budou brát víc jako moderátora než muzikanta?

To mi nepřekáží. Moderování je věc, která mě baví. Je v tom hodně adrenalinu, ale zároveň vím, že to nechci dělat pořád. Přišlo to najednou, v patnácti letech mě vůbec nenapadlo, že to kdy budu dělat. Jenže pak jsem uváděl SuperStar a začalo mě to bavit. Přesto chci, aby mě lidé brali především jako muzikanta.

Přijal byste moderování zábavného pořadu na Nově?

Určitě ne, i když takové nabídky už přišly. Já chci zůstat u muziky. Nikdy jsem neměl potřebu být viděn na televizních obrazovkách. Navíc by mě nebavilo něco předtáčet. Líbí se mi, když je pořad vysílán živě.

Nekalkulujete s tím, že když se objevíte na obrazovce, tak to pomůže vaší kapele a muzice, kterou děláte?

Tak neuvažuju. Kolikrát někde hrajeme s kapelou a ani na ten můj obličej nemáme moc velkou propagaci. Hlídám si, aby se nestávalo, že bych byl na plakátu upřednostněn, i když to kolikrát nejde dost dobře ovlivnit. Vždy se snažíme, aby bylo napsáno Bůhví a pod tím byli vypsaní všichni členové kapely. Lidé si toho stejně moc nevšímají, protože by jich třeba přišlo víc. Ale to nám nevadí.

Nicméně v minulosti byla kapela Bůhví prodávána na vaše jméno.

Samozřejmě. To bylo po SuperStar. Nakonec jsme se tomu všichni zasmáli a řekli si, že to takhle nechceme. Teď už to máme v podmínkách propagace.

Kdo podle vás získá Českého slavíka?

Nevím, kdo by to mohl být. Váhám... Ale napadá mě taková myšlenka, že třeba Karel Gott...

To by bylo překvapení. Kdybyste ale dostal hlasovací lístek, komu byste dal hlas? Nepředpokládám, že Gottovi.

Jo, já bych mu ho klidně poslal. Nikdy jsem ale žádný hlasovací lístek nevyplňoval, takže o tom ani nepřemýšlím. Netroufám si odhadnout, kdo by to mohl být. Za sebe bych to přál nějaké kapele, která hraje dobré koncerty, dělá muziku poctivě a dře na tom, aby byla co nejlepší.

A co vaši SuperStars? Kdo z první série vás potěšil?

Potěšila mě Aneta a jsem rád, že jsem u toho mohl být. Stal se z ní neobyčejný fenomén. A také Sámer, protože na sobě pracuje, chodí k učiteli zpěvu a prosazuje si muziku, kterou chce dělat.

Momentálně produkujete jeho novou desku. Jak vám to společně jde?

Produkování desek byla věc, kterou jsem chtěl vždycky dělat. Lákalo mě to. Mám v tomto oboru plno vzorů a oblíbených osobností, kterých si vážím. Hlavně ze zahraničí. Bavili jsme se se Sámerem, jak by ta deska měla vypadat, a shodli jsme se.

Myslíte si, že by Sámer mohl být Českým slavíkem? Pomáháte mu v tom?

Nepomáhám, v tom si musí pomoct sám. Já mu pomáhám pouze s deskou. A proč by nemohl být Slavíkem? Podle mě to může být kdokoli, kdo bude muziku dělat poctivě a lidé ho budou mít rádi.

Co vás vedlo k účasti na reklamní kampani jedné nejmenované banky?

Četl jsem rozhovor s režisérem Janem Hřebejkem, který propůjčil svou tvář stejné bance, a on přiznal, že ho k tomu vedly v neposlední řadě peníze. Přiznávám to také. Zároveň jsem rád, že to byla právě tato banka, protože její nabídky si svým způsobem vážím. Ztotožňuji se také s obsahem té reklamy. Vím, jak je těžké si jako student vydělat peníze. Když jsem studoval konzervatoř, jezdili jsme s klukama hrát po klubech a nějaké peníze jsem si tím vydělal. Každý ale takovou možnost nemá, v tomhle jsem to měl jednodušší.

Můžete prozradit, kolik vám za to dali?

Ne, to je má soukromá věc.

Statisíce nebo milióny?

Samozřejmě stamilióny, aby měli lidé co závidět...

Kdy vyjde nová deska skupiny Bůhví?

Vyjde příští rok na jaře. Písničky se neustále tvoří a dodělávají. Teď je ale před námi menší turné po Čechách k první desce Akt, takže jakmile ho dojedeme, vrhneme se ihned na točení druhé desky.