Tento jihokorejský filmař je u nás dobře známý, před lety mu karlovarský festival věnoval retrospektivu. Někdejší autor estetizovaných gangsterek začal točit meditativní filmy, které sbírají vavříny na festivalech. Film 3-Iron (golfová hůl "trojka železo"), který je na hranici mnoha žánrů, vynesl režisérovi cenu za režii v Benátkách.

Hrdinou soustředěného příběhu je Tae-suk (Jae Hee), osamělý jezdec na motocyklu, který má zvláštní zábavu. Objíždí čtvrť a vloupává se do prázdných bytů, nikdy nic neukradne, jen poleží na gauči, pustí stereo, uvaří si jídlo. Za odměnu uklidí, vypere prádlo. Jeho pobývání v cizích domovech nabývá formy mlčenlivého i osamělého putování až do okamžiku, kdy tento tichý outsider potká ve zdánlivě prázdném bytě týranou manželku Sun-hwa (Lee Seung-yeon).

Stane se mu společnicí na jeho bizarním i nebezpečném útěku před celým světem. Lásku, jež mezi nimi vznikne, ale musí později draze zaplatit. Někde za nimi je totiž stále její patologicky milující manžel.

Když je navíc policie zkorumpovaná a na světě není příliš místa pro svobodu ani mlčenlivou lásku, začne být horko, padají i tvrdé rány pěstí a létají golfové míčky. A to nebezpečně.

Kim Ki-duk film okořenil motivem dost filigránským, stejně jako svým dobře známým humorem. Šikovný motocyklista zvládá podivuhodně dobře odpalování golfových míčků holí typu 3-Iron.

Komediální i meditativní podobenství ale starosvětsky oprašuje známou věc, jak je možné hledat na světě plném perverzních či věrolomných manželů, pokryteckých dětí a úplatných soudců čistotu citu? Co je to domov a jaká nám v tomhle světě zůstala svoboda? Ale především jde o opravdu dobrý a působivý film.

3-Iron

Jižní Korea (2004), 90 min.

Scénář, režie, produkce: Kim Ki-duk, kamera: Jang Seung-baek, střih: Kim Ki-duk, hudba: Slvian, hrají: Jae Hee, Lee Seung-yeon.