Článek
Film NOČNÍ HLÍDKA je sice podle literární předlohy, ale nikoliv podle té od Pratchetta. A nemá nic společného se stejnojmenným obrazem. :) Vypráví o věčném boji sil světla a temna. Síly světla chrání zemi v noci ("Noční hlídky"), síly temna ve dne ("Denní hlídky"). Hlídky se skládají z "jiných", což jsou lidé s nadpřirozenými schopnostmi. Hlídky mají za úkol dohlížet na to, že se "jiní" nebudou moc producírovat na veřejnosti a nebudou zabíjet (nebo měnit v upíry apod...) příliš mnoho lidí. Děj se odehrává v současné Moskvě, kdy se má objevit "jiný", který naruší rovnováhu a způsobí něco strašného...
Jak vidíte, film je svým námětem něco mezi PÁNEM PRSTENŮ, MATRIXEM a novými STAR WARS, to vše natočeno ve stylu BLADEA a CONSTANTINA. A navíc v Moskvě. Je to totiž ruská kniha (resp. trilogie knih) a ruský film (zatím jen jeden, na dalších dvou se pracuje). A musím říct, že jsem snad ještě neviděl ruský film, resp. film z východního bloku, který by byl natočen tak vydařeně "hollywoodsky"! Naprosto profesionální kamera, akční scény (spousta zpomalených "wooovských" záběrů), depresivní noční pohledy do depresivních moskevských domů, a nejeden trik! (BTW: Zdá se, že jsem objevil české slovo se třemi "o" po sobě!)
Upoutávky, které jste na NOČNÍ HLÍDKU viděli v našich kinech, jsou (na ruský film) překvapivě plné triků a vizuálních kouzel. Jsou to koneckonců upoutávky určené pro americké publikum. Skutečnost je taková, že film rozhodně není takovou přehlídkou efektů, jak se snaží tvrdit trailery, ale přesto je v něm triků spousta. A jsou dobré. Připoměly mi trikové komedie od Macourka a Vorlíčka, ve kterých chytří čeští trikaři dokázali za úzké spolupráce se scenáristou, režisérem a střihačem pomocí zrcadel, vlasců a dokreslovaček věci, na které v Hollywoodu dnes potřebují počítače. Tvůrci NOČNÍ HLÍDKY sice počítače k dispozici měli, ale používali je většinou k věcem, které se na nich dělají velmi jednoduše, a hodně si pomohli i chytrým střihem. NOČNÍ HLÍDKA by se měla povinně promítat všem začínajícím režisérům a producentům jako příklad toho, jak "za málo peněz udělat hrozně moc muziky".
Podle IMDB.com stála NOČNÍ HLÍDKA 4,2 miliónu dolarů. Přitom vypadá naprosto velkofilmově a nejméně desekrát dráž! Producenti museli být naprostí géniové, protože depresivní interiéry a exteriéry jsou zřejmě skutečné ruské interiéry a exteriéry - ale vypadají působivě jako v SEDM. V tomhle je velké umění - vědět, jak velké sousto si můžu ukousnout a co si se svým rozpočtem mohu dovolit. Například TMAVOMODRÝ SVĚT stál (opět podle IMDB) přes 10 miliónů dolarů a ve srovnání s NOČNÍ HLÍDKOU vypadá jako dražší televizní inscenace.
A je to tedy vlastně dobrý film? Dobrý určitě. Rozhodně mi přišel lepší než druhý a třetí BLADE a druhý a třetí MATRIX. "100%" bych mu ale nedal a ve třetí čtvrtině jsem se trochu nudil. Ovšem lepší důkaz toho, že na východě to jde stejně dobře jako v Hollywoodu, byste hledali těžko.
Film Jamese Camerona TAJEMNÉ HLUBINY 3D (ALIENS OF THE DEEP) se promítá pouze ve 3D kinech IMAX a vypráví o podmořské fauně a flóře, konkrétně o fauně a flóře v extrémních hlubinách u podmořských sopek, kde žijí živočichové, které dosud nikdo nespatřil. Trojrozměrnost je technicky zvládnuta skvěle (narozdíl od POLÁRNÍHO EXPRESU nebo SPY KIDS 3D), ale film mi připadal o dost slabší, než Cameronova TAJEMSTVÍ TITANIKU 3D. Je v něm až moc záběrů toho, jak různí členové expedice povykují "to je úžasné!" nebo "to jsem ještě neviděl!", aniž by se na plátně dělo něco bůhvíjak úžasného nebo zajímavého pro nevzdělaného diváka.
Na úplném konci pak Cameron totálně změní styl a žánr a začne svým filmem vyprávět něco úplně jiného. Nebudu vám popisovat co, abyste si to aspoň trochu užili, ale zdá se, že si potřeboval procvičit 3D triky pro svůj nový celovečerní 3D cyberpunk BATTLE ANGEL. Přesto jsou TAJEMNÉ HLUBINY lepší než většina 3D filmů, které se v IMAXU promítají.
Jihokorejský režisér Kim Ki-duk (JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA... A ZASE JARO) natočil za pouhé dva týdny film s původním názvem BIN-JIP. Česky to údajně znamená "Prázdné domy" a tento název by byl rozhodně vhodnější, než "3-IRON", což je anglický název (odkazující na typ golfové hole), pod kterým je nepochopitelně film uváděn u nás. Ale dosti o názvech.
Hlavním hrdinou filmu je mladík, který si vyhlíží opuštěné byty a v nich bydlí. Spí v nich, vaří si tam, pere prádlo, opravuje to, co je rozbité a pak se sebere a jde zase jinam (do dalšího opuštěného bytu). Když se vrátí domů majitel, většinou si ani nevšimne, že měl nezvaného hosta. Jednoho dne ale mladík narazí v jednom bytě na příliš tichou dívku (kterou její drahá polovička tluče). Dívka se beze slova sebere a odjede na motorce s mladíkem. Od té chvíle bydlí v cizích bytech spolu. A pořád beze slova.
To je poměrně důležitý fakt, takže ještě jednou: Hlavní dva hrdinové od začátku až do úplného konce filmu neřeknou ani slovo! Ne že by byli němí, nebo hráli nějakou hru - jejich pohled na věci kolem nich je prostě natolik jasný, že slova nejsou potřeba (ostatní postavy přitom normálně mluví, ale hlavní hrdinové se s nimi příliš nesetkávají).
Už takhle by 3-IRON byl dost zvláštní film, ale věřte mi, že jsem ještě ani nenakousl mnohem divnější věci, ke kterým dojde v jeho poslední třetině. Režisér (a scenárista v jedné osobě) od trochu zvláštního začátku zcela přirozeně a nenásilně dojde až k něčemu totálně lynchovsky ujetému, aniž by k tomu ovšem potřeboval nějakou obzvlášť psychedelickou hudbu nebo nestandardní filmařské postupy.
3-IRON je ten typ filmu, které vyhrávají ceny na festivalech (a taky už nějakou tu cenu vyhrál). Přesto se na něj může podívat i komerčněji založený divák a nenudit se při něm k smrti. Více takového umění, prosím.
Nadílka nemainstreamových filmů tohoto týdne je pak završena snímkem LEGENDY Z DOGTOWNU (LORDS OF DOGTOWN), což je dokument o tom, jak vznikl skateboarding, respektive "profesionální skateboarding". Vypráví o partičce kluků, kteří se někdy před 30 lety dali dohromady okolo skateboardového krámku ve Venice (Kalifornie), protože je ježdění po ulicích bavilo víc než surfování na vlnách.
Film LEGENDY Z DOGTOWNU je překvapivě dobrý. Nesnaží se být "za každou cenu cool", nesnaží se na skutečný příběh pár kluků nabalovat nějaké umělé filmové zápletky a akční scény, nesnaží se podbízet dnešním mladým divákům. Je vlastně dost nekomerční. Působí velmi autenticky, téměř dokumentárně (podle stejných událostí vznikl i dokument DOGTOWN AND Z-BOYS) a je natočený tak zručně, že mě opravdu zajímalo, co ty kluky vlastně motivovalo, jak vznikaly první akrobatické pokusy a jak kdo z nich skončil. A to přesto, že mě nijak moc nebere skateboard, 70. léta nebo filmy podle skutečných událostí. Pokud vás aspoň jedno z toho bere, pak samozřejmě není co řešit!
Premiéry týdne
O PŘÍBĚHU MODRÉ PLANETY už jsem psal minulý týden (a nedoporučuji). Drama CRASH (které bude promítáno v našich kinech pouze z DVD) jsem neviděl. A tím se konečně dostáváme k poslední premiéře týdne, k teenagerské komedii PANENSTVÍ NA OBTÍŽ. Název dává tušit, o co ve filmu jde. Je to norsko-švédský film (u nás uváděný s českým dabingem) a možná proto v něm nejsou takové prasárny, jaké známe z podobných amerických (a v poslední době německých) komedií. Bohužel, i když se film snaží být upřímný a občas chytrý, moc zajímavého se během něj nestane a to dost vadí, protože v něm není ani dost humoru ani dost hezkých pubertálních děvčat na to, aby se divák nenudil. Zlaté komunistické české teenagerské komedie...
Ve zkratce...
Tady je první trailer na film SUPERMAN RETURNS. Ovšem vtip je v tom, že jeho autory jsou fanoušci, kteří jen šikovně sestříhali krátké záběry, které se objevily v dokumentech z natáčení na oficiálních stránkách. Takže pokud jste ty dokumenty sledovali, tento trailer si stahovat nemusíte...
Film YOUNG HANNIBAL, prequel ČERVENÉHO DRAKA a MLČENÍ JEHŇÁTEK, stále nemá představitele titulního hrdiny. Přitom natáčení má začít už za pár dní - ve Francii, Litvě a České republice!
V rámci propagace svého remaku DOBRODRUŽSTVÍ POSEIDONU přišli Warner Bros. se zajímavým nápadem: Každý týden pozvou na reportáž z natáčení jiný internetový filmový časopis a tak vznikne dlouhá reportáž na pokračování. První díl je tady. FFFILM zatím nepozvali.