Hlavní obsah

Básnířka Tereza Riedlbauchová: Důležitá jsou slova velká noc, sbírka je erotická

Právo, Radim Kopáč

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Básnířka Tereza Riedlbauchová se narodila v roce 1977 v Praze, kde vystudovala Filosofickou fakultu University Karlovy, obor český jazyk a literatura. Debutovala v roce 2000 sbírkou Modrá jablka, v roce 2002 vyšla její druhá knížka, básnická skladba Podoba panny pláč (Edice MaPa).

Článek

Na podzim tohoto roku je k vydání přichystána její novinka s titulem Velká biskupovská noc.

Jste z múzicky nadané a velmi aktivní rodiny. Visel nad vámi Damoklův meč: Musíš taky něco složit, napsat, publikovat!?

Co se týče psaní, určitě ne. Horší to bylo s hudbou, ta mě obklopovala opravdu ze všech stran a nebylo před ní úniku. Všechny sestřenice na něco hrály, nás se se sestrou nevyjímaje. Když byly jednou dvakrát do roka srazy široké rodiny, pořádaly se společné domácí koncerty. Rodina - dar a problém - je pro mě velké téma, se kterým se možná budu vyrovnávat v psaní později. Určitě odtud pramení touha potýkat se s uměním, mnozí Riedlbauši jsou znační workholici.

Promítá se hudba nějak do vašeho psaní?

Hudba mi všechno zkomplikovala, až jsem měla problém žít v realitě, ve všednosti. Možná je to ale naopak, že hudba a poezie a taky tanec jsou jedinou pravou realitou, chvílí, kdy bytostně cítíme naši existenci. Královnou hudby pro mě už zůstane klasická hudba, v ostatních proudech se vyznám málo, ale často mě tam také leccos strhne - třeba francouzské šansony, ale i něco z českého folku. Hudba se promítá v mé poezii asi stejně jako výtvarné umění. Básnický obraz podpírám eufonií nebo kakofonií. Píšu často při poslechu hudby nebo při usínání nebo probouzení, to už je ale hudba spánku anebo smrti.

Vaše chystaná sbírka se jmenuje Velká biskupovská noc - ten titul ukazuje ke křesťanství. Zároveň je vaše poezie plná smyslovosti a erotiky. Jak to jde dohromady?

Titul je asi trochu zavádějící. Původně ta noc byla "biskupská" a básník Jaromír Zelenka mi řekl, že to má církevní konotace, tak jsem titul na jeho radu pozměnila. Z posledního textu sbírky, což je spíše citace snu než báseň, se dozvíte, že existuje jakési místo Biskupov, snový prostor. V titulu jsou důležitější slova "velká noc" - sbírka je především erotická. Křesťanství a erotika, nebo lépe řečeno katolictví a erotika, jsou dvě věci, které velmi dobře splývají a které jsou zároveň v prudkém rozporu. Je to jako vztah muže a ženy. Křesťanství přišlo s rozporem duše a těla, z něhož vyrostlo umění celé naší kultury: patos utrpení, touha po nevinnosti a slasti, Panna Maria, která rigidně zahalená nechává z obnaženého prsu prýštit mléko na hlavy učedníků...

Váš debut vyšel v Praze, druhotina v Brně. Liší se podle vás básnická tvorba, která vzniká v Čechách, od té, která se rodí na Moravě? A ke které máte vy blíž?

Básník Petr Maděra uspořádal letos v květnu poetický víkend na své chalupě v Záblatí, přijelo tam hodně kluků z moravské literární revue Weles. Když jsme narazili na toto téma, řekli, že oddělování toho moravského a toho českého v poezii vychází z Čech. Já si přesto myslím, že nějaké rozdíly existují, asi jako v lidových písních. Současná česká poezie je intelektuálnější, sušší, přesnější, ta moravská je citová, tklivá, rozevlátá - prostě to mají blíž na jih. Básnickým rodem asi patřím tam.

A odlišíte v poezii mužský a ženský rukopis?

Dělení na mužské a ženské psaní a jeho reflexe vychází možná daleko víc od žen než od mužů. Ale na druhou stranu: Vaši otázku obvykle pokládají muži redaktoři ženám autorkám. Určitě to souvisí také s tím, že žen v literatuře, a především v poezii, je tak málo. U žen některá témata chybí a objevují se odlišná, jako třeba mateřství, ale ani to neplatí jednoznačně, třeba Marek Toman napsal knihu Otec a syn. Pokud je moje psaní označováno jako ženské, nic proti tomu nemám, protože za tím necítím žádné negativní konotace. Ani bych nechtěla mít mužský pseudonym nebo být vnímána v literatuře jako muž. Docela mě to baví, být v literatuře žena mezi muži. Ovečka mezi vlky.

Knížku Velká biskupovská noc vydává slovenské nakladatelství Drewo a srd. V Čechách ani na Moravě o ni nakladatelé neměli zájem?

V Hostu se z užšího výběru dvaceti sbírek mezi posledních pět nedostala. Byla jsem z toho dost zklamaná, ale než jsme se stačila vzpamatovat, jela jsem na mezinárodní festival Ars poetica do Bratislavy. Tam, když jsme popili, povídá k ránu slovenský básník Peter Šulej: "A kdě ty teraz, Terezka, publikuješ?" Tak jsem mu řekla, že zrovna hledám nakladatele. A on mi nabídl, že mi vydají sbírku ve Zlíně, v právě zakládané pobočce slovenského nakladatelství Drewo a srd, kterou vede Marek Turňa. Velká biskupovská noc tam vyjde jako třetí knížka.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám