Fronta na banán: Hovory s batohem

Už třetí almanach (před ním Pražské sanitárium, Budete viset) partičky, jejíž členové mají kapelu stejného jména a veršují a je jim jedno, že knihy mají mít ISBN, aby se mohly stát součástí systému, a jmenují se Hup a Flok a Výtoň a Rebecca Marten a Ničego a tak podobně. Co od takových můžeme čekat?

Jsou to epigoni a opisovači, mátohy a zlatá mládež, co si může dovolit flákat se. Podělaný pankáči a uhulený rastové (z Pomluvy, tedy z předmluvy). Ale kdo nám pak bude vydělávat na důchody?

Takže: Kdyby se náhodou něco semlelo, jak se tak s mládeží mele, tak musíme hlavně ustavit nezávislou parlamentní vyšetřovací komisi, protože máme přece jen ty naše děcka rádi. Hospůdka páté cenové skupiny / Na stole pívo po stěnách pukliny / Podlaha je vratká / Fuck off Petr Hapka. Více na mujweb.cz /www/frontanabanan/.

(Fronta na banán)

Alex Koenigsmark: Příběh unavené manekýny

Devět povídek nese příhodný podtitul Grotesky z dějin - tedy humoristická podotknutí na okraj běhu života v Čechách. Autor rád ironicky shazuje intelektuální témata, třeba věcným popisem sexu a tělesnosti a sex je hybatelem téměř všech dějů v knize - nejen v tom je příbuzným Vladimíra Párala. V příbězích jsou využity i obecně známé anekdoty a cizí texty, intertextovost je podle potřeby označena nebo skryta. O složité víceúrovňové čtení ale nejde - Koenigsmark chce evidentně především pobavit a aktuálními společenskými narážkami a jmény známých osobností se přibližuje delikátním společenským historkám. Snad věděl, jaké bude tentokrát léto a s jakou knihou se dá strpět.

(Mladá fronta)

Z překladů:

Andrej Blatnik: Zákon touhy

Povídky předního současného slovinského autora se zaměřují na zlomové okamžiky ve vztazích a narušenou komunikaci, třeba v manželství. Důležitou roli hrají také zážitky z cest a kulturní odkazy (filmy, knihy, včetně Blatnikových vlastních děl). Blatnik má smysl pro zkratku a dialog, vytváří různorodé fiktivní situace. Závěr většiny povídek však shodně navozuje melancholický pocit uplynulých dějů a ztracených možností - něco je špatně.

(Přeložili Martina a Pavel Šaradínovi. Periplum)

Karlheinz Deschner: Moloch

O amerikanizaci světa (Pokus o kritické dějiny USA)

Německý historik, který si prožil 20. století natvrdo na vlastní kůži (nar. 1924), těžko může naletět na slova o spasení světa, ať je říká kdokoliv, natož z pozice síly. Proto je jeho portrét USA sžíravý a nešetří ani ostatní, Churchilla například (nechal v třicetidenní bitvě v Aténách vyvraždit všechny odpůrce monarchie), ovšem na amerických prezidentech doslova hoduje a kniha připomíná drsný kabaretní skeč. Úsměv ale mrzne na rtech, když se i jen zběžně dotkne statistik: Stejný stát, který byl po druhé světové válce nejbohatší na světě, se za Reaganovy a Bushovy éry (míněn Bush starší) stal největším dlužníkem světa. Jeho pasíva dosáhla v dubnu 1989 2 775 874 961 565 dolarů a denně rostla o 722 miliónů dolarů... Odhadované roční úroky v polovině 90. let se pohybovaly kolem 300 milard dolarů. Strašidelná otázka vyplývající z těch neuvěřitelných a dodnes rostoucích čísel (kniha končí válkou v Zálivu) totiž zní: Kdo to platí?

(Přeložil Petr Kyncl. Epocha)