Filmař Burton, který má mezi intelektuály pověst excentrika a mezi popcornovými diváky šílence, sáhl po dětské knižní klasice. Kniha Roalda Dahla Karlík a továrna na čokoládu, která u nás vyšla v roce 1992, leží v Americe v každé slušné dětské knihovně. Oživit svérázného čokoládového podnikatele s dětským srdcem Willyho Wonku pomohl Burtonovi herec Johnny Depp, jehož si na oplátku pozval do filmu už počtvrté.

Podivná soutěž

Nebyl by to Burton, aby z jeho dílny vylezla jen pietní a dietní adaptace klasiky, jakou byl třeba muzikál z roku 1971 Pan Wonka a jeho čokoládovna Mela Stewarta. Burtonův výstřední Willy Wonka prošel traumatickým dětstvím a zubařským brainwashingem. Jeho otec Wilbur byl šílený zubař a ještě šílenější otec (zahrál si jej Christopher Lee, známý z trilogie Pán prstenů i ze starších drákulovských hororů). Továrník v podání Johnnyho Deppa je proto osamělý, zahořklý, afektovaný patron s načechranými vlasy a se zálibou v obrovských brýlích a výstřednostech. Chová se infantilně a má šílené nápady, sám připomíná to, co má nejraději - umělé loutky.

Jeho továrna vypadá zvenku jako zachmuřený, šedivý a vše ničící moloch, zatímco uvnitř je prostor pro křiklavý svět divoké, až křečovité dětské fantazie plné čokolády, cukru a trpasličích pomocníků Umpa-lumpů (hraje je všechny Deep Roy). Výstižně řečeno samotným Wonkem: "Všechno je tady sladké, všechno je tady k jídlu. I já jsem sladký, ale pozor, děti, tomu se říká kanibalismus, a ten je ve většině společenství zakázán."

V tajemném čokoládovém hradu neplatí příliš fyzikální zákony, natož institucionální nařízení, a vsadil bych na to, že se tam neplatí ani daně. Do takové čokoládové pohádky přichází pět dětských hrdinů, kteří našli v obchodě ve Wonkově produktu zlatý kupón: tlouštík August Gdoule, rozmazlená Veruca, Mikey Telekuk závislý na počítačových hrách, žvýkající šampiónka Fialka a malý, obyčejný, ale hodný Karlík (vynikající a strhující Freddie Highmore) z chudé chaloupky. Všichni se mají v doprovodu jednoho člena rodiny účastnit podivné soutěže o výherce. Jde zároveň o poťouchle výchovnou zkoušku, při níž jsou krutě a s ironií potrestány jejich frackovité a špatné vlastnosti.

Od začátku je jasné, kdo vyhraje, a lze i uhodnout, co představuje tajemnou výhru. Ale o to v první řadě nejde. Hlavní je, že i ta jedovatě vyhlížející travička je chutná, že se projedete na cukrovém mořském koníku, nalokáte čokolády z říčky a pokocháte sladkým vodopádem. Můžete si na vlastní riziko vyzkoušet Wonkovy vynálezy na celodenní žvýkačku či nahlédnout do tajemství zpracovatelny ořechů. Willy je totiž hlava otevřená a přišel na to, že nejrychlejší pracovní silou na loupání ořechů budou cvičené veverky.

Co je to za film?

Celé to připomíná omamný křečovitý kolotoč, který se neustále musí točit, zatímco Burton spojuje pohádku s hororem a humor s dojetím.

Dělá si legraci z dnešních dětských sobeckých spratků, jimiž jsou Karlíkovi soupeři. Humoru neujde ani klasická pohádka se svou chudou chaloupkou dojemné spořádané rodiny, z níž vzejde pohádkový hrdina. Ke všemu stačí Burton vytvářet narážky na další filmy, třeba na 2001: Vesmírnou odysseu.

Ve filmu je něco hypnoticky sladkého. Burton je slušný loutkař, a tak s lidmi provádí a dovádí, jak se mu zlíbí. Někdy je to legrační, překvapivé, zábavné, jindy moc chtěné a poťouchlé. Samozřejmě ironické i infantilní. Nakonec ale divákovi zůstává po tom všem cukru a legraci hořká chuť na jazyku a na mysli otázka: Co jsem to vlastně viděl za film?

Karlík a továrna na čokoládu, USA/Velká Británie, 2005

Režie: Tim Burton, scénář: John August podle knihy Roalda Dahla, hudba: Danny Elfman Hrají: Freddie Highmore, Johnny Depp, Helena Bonham Carter, James Fox, David Kelly, Christopher Lee, Missi Pyle, Noah Taylor, Annasophia Robb aj.