Vaše jmenování vyvolalo nejednoznačné reakce. Jak se k těmto reakcím stavíte?

U těch pozitivních, kterých je většina, je to jednoduché: mám samozřejmě radost, a zároveň je cítím jako závazek. A pokud jde o ty druhé - po pravdě řečeno, místo toho, abych čelil výpadům některých "profesionálních revolucionářů", musím se od prvního okamžiku snažit lobbovat za kulturu. Vždyť až dosud šly peníze každý rok dolů a já jsem tu od toho, abych ten pokles přinejmenším zastavil. A byl bych samozřejmě rád, kdybych místo některých kopanců, které ovšem vydržím, protože jsem docela tvrdý chlap, dostal přece jen trochu času na to, abych ukázal, jestli něco dokážu. Dejte mi čas na to, abych mohl kultuře pomoci tím, že pro ni seženu peníze. A pak, až skončím, do mě kopněte, nebo připusťte, že jste se ve mně mýlili.

Jak konkrétně lze pokles peněz na kulturu zastavit, nebo dokonce zvrátit v růst?

Jen tak, že začnu s ministrem financí, s celou vládou i s poslanci hovořit o významu kultury. Musím je obíhat a přesvědčovat, aby resort nenechávali padnout čím dál níž.

Přesto lze stěží očekávat, že nedostatek peněz na kulturu vyřeší stát. Hodláte jako ministr hledat zdroje financování i v soukromém sektoru?

Alternativní možnosti financování kultury samozřejmě existují. Jsme členy Evropské unie a já se musím podívat, o kolik grantů ministerstvo dosud žádalo. Zatím se mi doneslo, že to bylo minimum.

Já si ale myslím, že když máme třeba v oblasti památkové péče problémy, protože je u nás největší koncentrace památek v Evropě, tak právě o tom lze jednat. Byl jsem v Bruselu, dostal jsem podporu na zlínský festival, tak proč by Brusel nemohl pomoci třeba opravit Národní muzeum?

A ten soukromý sektor?

Jde o to, pootočit ve společnosti vůči kultuře filozofii. Já sám jsem byl sportovec a teď jsem se po čase ke sportu vrátil, ale řekněme si upřímně, kolik miliard jde do sportu a kolik do kultury? Přitom fotbalový klub třeba zanikne, ale barokní barák v té vsi bude stát pořád. Nechci získávat peníze na úkor sportu, chci jen rozvinout ve společnosti diskusi o hodnotách. Chci jednat se Svazem průmyslu i s jednotlivými velkými firmami o tom, aby - obrazně řečeno - nedávaly jen na fotbal, ale i na kulturu. A označme pak zlatou cedulkou, že o tento objekt se zasloužila tato firma. Vím, že je obrovský seznam objektů, které jsou v katastrofálním stavu, ale také vím o řadě takových, kde chybí 200 tisíc na novou střechu.

Stojí před vámi i úkol jednat s církvemi. Čeho v něm chcete dosáhnout?

V otázce církví se stala věc, kterou si neumím vysvětlit. Komunikace a dialog ustal a mým úkolem je ho obnovit. A protože mám přátele mezi církevními hodnostáři a velmi si jich vážím, věřím, že se to podaří. Celý problém, jak si ho představuji, vyplývá z toho, že oni vycházejí z církevního práva a my z občanského. Jsem příznivcem dohody, i když si myslím, že v tomto případě bude muset jedna i druhá strana o něco ustoupit.

Předpokládám, že se vzdáte funkce prezidenta Festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Kdo převezme váš podíl práce?

Už jsem se vzdal nejen festivalu, ale veškerých podnikatelských aktivit. Ze všech firem jsem vystoupil a nenahradil mě syn ani nikdo jiný z příbuzenstva. Festival poběží svou cestou. Nastartoval obrodu dětských filmů i filmů pro mládež, a pokud jde o převzetí mé práce, záleží na ostatních, jak se dohodnou. Já tam jen musím předat cenu ministra kultury.

Co vaše herectví, pověsíte je na těch deset měsíců na hřebík?

Je to otázka už uzavřených smluv a nevím, jak se to bude řešit. Faktem je, že ve filmu Juraje Herze Talisman z doby rabiho Löwa jsem měl hrát velkou roli pana Maisela z velké židovské bankéřské rodiny. Teď by se mělo začít točit, největší část natáčení je plánována na duben a květen, a já opravdu v tuto chvíli nevím, jak to dopadne. Jinak jsem zrušil všechno a popravdě - z hereckého hlediska je přijetí funkce ministra velká oběť.

Už několikrát jste zmínil, že za jednu z priorit považujete přijetí novely zákona o kinematografii, která je teď v prvním čtení parlamentu. Jaké jí dáváte šance?

Musím se s ní detailně seznámit, ale myslím, že průchozí je. Jak jsem se dozvěděl, podle tohoto zákona se budou na financování Státního fondu ČR na podporu a rozvoj české kinematografie podílet soukromé televize a vůbec soukromý sektor. Považuji tedy za otázku přinejmenším slušnosti, aby v orgánu, který bude o rozdělování těchto peněz rozhodovat, měly zastoupení. Myslím, že současná grantová komise by neměla v případě schválení zákona nadále fungovat. Bylo by třeba připravit reprezentativní orgán nikoli z tvůrčích pracovníků, ale i například ze zástupců privátních televizí i České televize, teoretiků, lidí odborně zdatných, ale netvořících. Když budou privátní televize platit, měly by do rozdělování mluvit. Vždyť Nova už nedělá zdaleka jen estrády, ale podílí se na tvorbě, je hráčem na kulturním poli a je nutné vzít ji do hry, protože je to slušné a korektní.

Očekáváte, že budete mít k současné verzi další vlastní připomínky?

Jednu, ale podstatnou. Tato země byla vždycky velmocí v dětské tvorbě a já bych chtěl, aby peníze, které do fondu přijdou, měly jasné tři kolonky: aby šlo něco - neříkám kolik a na co konkrétně, do toho mluvit nechci a nebudu - na dětský film, něco na dokumenty a něco na hraný film. Ty peníze přece nemohou téct kamkoli a jakkoli. Musí být jasně stanovená podkolonka, že "na děti" je tolik a tolik peněz, a pak se podle hodnoty projektů, které posoudí odborníci, natočí čtyři nebo tři, ale nejméně jeden dětský film ročně. Stejně tak musí být jednoznačně podporovány i dokumenty, a pak je tu samozřejmě hraná tvorba.

Nebudou se při takovém členění cítit opomenuti tvůrci neméně tradičního a slavného oboru animované tvorby?

Podpora animovaného filmu je mimo diskusi, je jasné, že animovaný film peníze dostávat musí, ale animovaný může být jak film pro děti, tak pro dospělé. Já teď mám na mysli členění peněz podle zacílení na publikum.

Nebojíte se, že jakožto herec budete přece jen podvědomě přát víc filmu a divadlu než ostatním oborům?

Naprosto ne! Znovu opakuji, že tam jsem proto, abych hájil kulturu jako resort a zkusil pro něj získat peníze.

Máte už představu, jak bude vypadat váš poradní tým?

Zatím si nejsem jistý, musím se podívat na stávající poradce. Pokud jde o tým pracovníků na ministerstvu, s tím nechci hýbat, naopak je chci poprosit, abych se o ně mohl opřít. Ale o poradcích se budu rozhodovat případ od případu, určitě to nebude tak, že bych zasedl a obklopil se čtyřiceti lidmi. Dokonce nevylučuji, že až zjistím, kolik poradců tam bylo a jaké měli odměny, že se trochu peněz na opravu nějaké té střechy najde zrovna tam.

Co se vůbec dá za těch osm až deset měsíců stihnout, co byste rád, aby po vás jako ministrovi zůstalo?

Možná to bude někomu znít zrovna z mých úst divně, ale především filozofie. V tomto přetechnizovaném světě plném zážitků bych chtěl vnímání kultury obrátit k tomu, aby tím zážitkem bylo podívat se na krásný obraz nebo krásně opravený dům. V této zemi je tolik krásných věcí, že bychom se měli všichni napříč politickým spektrem snažit o jejich uchování a rozvoj. A chtěl bych netradičně navázat dialog s podnikateli. Když se u nás řekne podnikatel nebo živnostník, hned se to překládá slovem gauner. Já znám ale spoustu kultivovaných podnikatelů, většina z nich jsou slušní, denně pracující lidé. Chci s touto sférou začít dialog, protože kultura musí začít hovořit se všemi skupinami obyvatel. Chtěl bych nastartovat větší povědomí o kultuře, zvýšit její vážnost.