Jak důležité jsou pro vás taneční rytmy?

Představují integrální součást toho, co děláme. Když jsem potkala kluky v kapele, s úspěchem se věnovali breakbeatu. Pracovali ve studiu a technika i smyčky byly součástí tvorby kapely od počátků, představovaly základ. Vytvářejí protiváhu k živým nástrojům, Kosheen jsou o rovnováze. 

Jak tuto rovnováhu udržujete?

Je přirozená, našli jsme ji při společné práci.

Před pár lety však hrály ve vaší tvorbě taneční rytmy mnohem větší roli. Proč jste se posunuli k písním?

Protože jsem zpěvačka a písničkářka, takže pro mě je důležité, aby lidé poslouchali slova, texty, příběhy... Tímto způsobem píšu. Vím, že v drum´n´bass vokalista nad rytmickou smyčkou zpívá jen Jé, jé, jé, bejby, bejby, ale to mne nikdy neoslovovalo. Pro mě jsou důležité příběhy a emoce.

To je ale více pro hudbu, která se poslouchá, než na niž se tančí. Publikum může poslouchat a tančit ve stejný okamžik.

Co vás inspiruje při psaní textů?

Můj život. Jsem básník, psala jsem už od dětství, je to způsob,  jímž vyjadřuji své pocity, dostávám ze sebe démony a dávám najevo lásku. Vždy, když jsem se cítila dole, frustrovaná, tak jsem psala a psala, většinou jsem to pak hodila do koše. Ale někdy se z těch škrábanic vylouply malé kousky krásy, které jsem pak použila ve písních.

Proč jste se rozhodla psát písně a ne básně?

Jednou to možná udělám, ale teď mě baví písně psát a zpívat. Umožňuje mi to stát na dvou březích. Když napíšete báseň,  je hotová, zatímco v písním může jeden verš mít sto různých významů, protože máte emotivní doprovod hudby. Nemusíte také být tak popisný, můžete používat slova mnohem volněji, zůstávat u náznaků.

Jak důležité jsou pro vás koncerty? Kosheen mi připadají jako koncertní kapela.

Děkuji, protože jsme začali jako studiový projekt a první deska vznikla ve studiu. Poslední součást skládačky je pro mne ale živé vystoupení. Skladbám věnujeme velkou pozornost, jdeme do studia a tam strávíme týdny tím, že je vytváříme, ale finální zkouška je, když stojíthe na pódiu, hodíte je v plen publiku a sledujete, jak reaguje.

Vypadá to, že si koncerty užíváte.

Jo, jinak bychom nemohli cestovat kolem světa, být odloučeni od rodin. Když bych psala poezii, seděla bych celý den ve svém domě, ale já jsem performer, miluji to a tak musím být silná, je to cena lásky.

Někdy to může být vyčerpávající.

Může? Já žiju pět let se spánkovou deprivací.