Článek
Expozici připravili německý odborník Helmut Ricke, ředitel z Glasmusea Hentrich v Düsseldorfu, a kurátorka moderního skla v Corningu Tina Oldknowová. Do USA přivezli na 350 sklářských objektů. Většinu zapůjčili soukromí sběratelé, další jsou z amerických a německých muzeí a také z několika českých sbírek, zejména pražského Uměleckoprůmyslového muzea a Moravské galerie v Brně.
Nadšené New York Times
Umění českých sklářských výtvarníků věnoval 5. srpna velký článek deník New York Times. Mimo jiné se v něm píše, že objevná výstava je obecně považována za první komplexní přehled poválečného českého skla v Americe.
New York Times uvádějí: "Po druhé světové válce byl český sklářský průmysl v troskách. Mnozí z Němců, kteří vedli sklárny v severních Čechách, byli vyhnáni ze země a vláda soukromé podniky zestátnila. Nicméně Češi se ujali své velké šance. Do továren a sklářských škol přišli talentovaní výtvarní umělci, a zatímco prosovětský komunistický režim cenzuroval malíře a sochaře, sklářům se věnovalo podstatně méně ideologického dohledu, dokonce mnozí z nich se těšili i mnoha výhodám." Velkou pozornost New York Times věnují malíři a sochaři Josefu Kaplickému, jehož pedagogické působení na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze považují za zcela klíčové. "Neviděl žádný rozdíl mezi výtvarným uměním a uměleckým průmyslem, rozlišoval jen mezi dobrým a špatným uměním. Své studenty vedl k novému pojetí skla a názory ovlivnil celou nastupující generaci nových umělců."
Ti se pod vlivem Kaplického začali zabývat sklem jako sochařským materiálem a jako první na světě vytvářeli jedinečné skleněné objekty. "Nicméně Československo bylo zemí za železnou oponou, a tak jeho umění bylo ve světě relativně neznámé," píší New York Times a pokračují: "Až na světové výstavě Expo v Montrealu v roce 1967 a v Ósace v roce 1970 Češi s uměleckým sklem zazářili a američtí tvůrci okamžitě začali korespondovat s hlavními představiteli nového umění. Kontakty přerušila normalizace; znovuobnoveny byly až v 80. letech."
Klíčovou postavou se podle deníku New York Times stal Kaplického student Václav Cigler. Právě on nejlépe pochopil, jak se dá využít sklo jako moderní materiál pro monumentální objekty. Druhou velkou osobností se podle Američanů stal Stanislav Libenský a jeho manželka Jaroslava Brychtová. Oceňována jsou zejména jejich mysticky působící díla, která představivost diváka uchopí pomocí "skrytého světla", jakoby zakletého do skleněné sochy. Deník také připomíná, že Libenský sehrál velkou roli v USA jako charismatický pedagog a průkopník nových myšlenek ve světě umění.
Pečlivá příprava
Ricke a Oldknowová připravovali výstavu více než čtyři roky. Největší pozornost věnovali tvorbě klasiků a zakladatelským osobnostem, jakými jsou Václav Cigler, Jiří Harcuba, Vladimír Kopecký, Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová, René Roubíček a František Vízner.
Podstatnou část tvoří i zástupci střední generace, jmenovitě je připomínán Petr Hora, Marian Karel, Ivan Mareš, Břetislav Novák ml., Jaromír Rybák, Gizela Šabóková, Jiří Šuhájek, Pavel Trnka a Dana Zámečníková. Mnozí z nich byli žáci a studenti Stanislava Libenského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Tvorba osobností českého skla je bohatě zdokumentována ve 450 stránkovém katalogu, který je zatím nejrozsáhlejší mezinárodní publikací o českém moderním umění. Výstava je v Corningu k vidění konce listopadu, pak bude reprízována v Japonsku a nakonec se představí i v Praze.