V podstatě není divu. Ve vzduchu visí strach z možných lokálních válek, obyčejný člověk bojuje s každodenními zpronevěřeními se principům slušnosti a čestnosti, všude ve světě zbytečně umírají lidé a láska bolí, jako bolela vždycky. Bluntova deska je o tom všem.

Jemná, komorní, intimní, nesmírně bolestivá, přitom úchvatně pravdivá. Poznáte to, stačí pozorně neslouchat a vnímat nářek Bluntových hlasivek, vysnít si jeho ruce sepnuté k nebesům, jak žádá pro svět pokoj. Akustické nástroje, které mají na desce převahu, umocňují naléhavost každé písničky, jež je přítomna.

Je úplně jedno, je-li na začátku či na konci. Kolekce je to vyrovnaná, Bluntovi vzorně záleželo na každém okamžiku, který prožíval coby autor s kytarou v ruce. A na každém slovíčku, jež si vložil (nebo mu bylo vloženo) do úst.

Válečné zkušenosti

Viděl hrůzu světa, to je z poslechu nahrávky patrné. V roce 1999 měl kytaru v Kosovu, kde aktivně působil jako voják britské armády. Už tehdy pro album napsal první písničky. Odráží se v nich opuštěná duše válečníka majícího oči pro všechna lidská utrpení, která se kolem něho děla. I proto lze Back To Bedlam považovat za takové malé protiválečné tažení, za album s mírovým názorem.

Armádu opustil v roce 2002 a od té doby pracuje na svém hudebním snu. Ještě v tom roce se představil na americkém veletrhu South by Southwest, kde se prezentují mladí umělci bez nahrávacích smluv. Získal kontrakt se značkou Custard Records a od prvního kroku do velkého hudebního světa byl nepatrný kousek. Nahlížel.

Když prvotina vyšla (v Americe a Anglii již loni, k nám se dostala se zpožděním), nechal se zpěvák Elton John slyšet, že písničku You're Beautiful považuje za následovníka svého hitu Your Song. V hudebním světě je to pocta a Elton je frajer.

Bude mít co dělat, aby v konkurenci Bluntova talentu ubránil i jiné kousky.

James Blunt: Back To Bedlam

Warner Music, 39:26