Debut Ešte sa nepoznáme zavdává příčinu k jásání. Především těm, kteří holdují pocitové muzice bez póz, popových klišé a nabubřelých gest. Tomu všemu jsou Koščová a její tvůrčí tým vedený skladatelem Peterem Bičem (spolupracoval například s Janou Kirschner) a textařem Andym Ďuricou na míle vzdáleni.

Sbírka nesmírně příjemných a vyrovnaných skladeb představuje Koščovou spíš jako písničkářku s obrovskou schopností dokreslit barvou hlasu nálady jednotlivých kompozic. První část je spíše rádiová, komerčně ji úspěšně reprezentují singly Katka a Pehatá, ve vší důstojnosti a štábní kultuře.

Koščová s názvuky blues a šansonu

Druhá část desky zastihuje Koščovou u vytržení. Vzdáleně připomíná mladou Hanu Hegerovou. Je ovanuta šansonem, jemným blues, náznaky jazzu, a to všechno halí závoj nepejorativního popu a jemnost z nebe.

Vysokou úroveň alba korunují texty. Osobní a klidné. Ďurica, Richard Müller (jenž otextoval singl Katka) a další museli mít schůzku někde v baru, kde se shodli na jediném možném řešení: žádné intelektuální tajuplnosti a už vůbec žádné plácání. Slova o lásce a osobních pohledech na svět jsou pochopitelná, pro zpěv lehká a stravitelná.

Nač chodit kolem horké kaše? Debut Katky Koščové dává vzpomenout na samorostlou slovenskou zpěvačku Janu Kirschner. Obě mohly už dávno propadnout slavomamu, ale nestalo se. Najdeme u nich lásku k hudbě, vyšší hodnotu než pomíjivou popularitu.

Není divu, že se Koščová při červnové návštěvě Prahy cítila dobře, jelikož ji nikdo nezastavoval na ulici. Lokla si panenské svobody a snad si na ni vzpomněla, když dodělávala desku.

Po čtyřech dnech prodeje na Slovensku byla platinová. Všechno ale nasvědčuje tomu, že o tohle Koščová nehraje. Má šarm i rozum. Do jejího alba se může hudební fajnšmekr klidně zamilovat.

Katka Koščová: Ešte sa nepoznáme

Sony BMG, 50:00