O důkladnou rehabilitaci malířova umění se letos postarala tři slavná muzea: Frick Collection v New Yorku, Museo Thyssen-Bornemisza v Madridu a Groeningemuseum v Bruggách. Společně připravila výstavu, která představuje Memlinga jako významného portrétistu. A ukázalo se, že umělec v tomto oboru patřil k velkým objevitelům. Tvář zobrazoval s téměř fotografickou přesností a jako jeden z prvních maloval svoje zákazníky na pozadí krajiny a krásné modré oblohy.

Nápad měl okamžitě ohlas mezi renesančními umělci, takže Memlinga jako vzor měli Botticelli, Bellini, Perugino a mladý Raffael. A podle významného anglického znalce Paula Nuttalla se vyrovnával s vlivem Memlinga i Leonardo da Vinci. Není proto náhoda, že renesanční životopisec Giorgio Vasari, který za velikány uznával téměř jen rodilé Italy, považoval Memlinga společně s Dürerem za mistry hodné úcty.

K módě malování portrétů "a la Memling" přispělo i to, že obrazy si u něj objednávali zámožní italští obchodníci a bankéři, kteří krátce nebo trvale působili v Bruggách. Každý pak chtěl mít dílo od Memlinga, a tak už v době renesance vznikly i první padělky jeho originálů. Sám malíř se díky četným zakázkám dostal i k velkým penězům. Vlastnil dva velké domy a podle platby daní patřil k tisícovce nejbohatších občanů města Bruggy, které patřilo mezi největší finanční a obchodní centra Evropy.

Memling namaloval i svůj vlastní portrét, který se ale nezachoval. Když ho v roce 1521 viděl v Benátkách kronikář Marcantonio Michiel, napsal, že malíř měl na obraze obličej hodně otylý a pleť výrazně červenou. Memling zemřel zřejmě v pětapadesáti až šedesáti letech. Soudě podle Michielova popisu asi na infarkt díky vysokému tlaku a nadměrné obéznosti. Výstava Memlingových portrétů je k vidění v Bruggách do 4. září, od října do prosince bude v New Yorku.