Horáková pracovala za války v odboji, po osvobození se aktivně zapojila do domácí politiky, stala se předsedkyní Československé rady žen. Ocitla se v konfliktu s komunistickou mocí, v roce 1949 byla zatčena a 8. června 1950 odsouzena ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti.

Celý proces komunisté zachytili na 35 mm pásu, z původního devítihodinového záznamu byl nyní uveden více než pěti hodinový nijak neupravený fragment. Promítání bylo rozděleno do tří částí: v první zazní například celá výpověď Milady Horákové před soudem.

"Materiál byl nalezen v roce 1969 ve filmovém archívu, samozřejmě do revoluce jej nebylo možné veřejně uvést," uvedl ředitel Národního filmového archívu (NFA) Vladimír Opěla. "Komunisté zamýšleli z celého jednání vytvořit propagandistický dokument, tento projekt byl ale téměř ihned zastaven," dodal.

Důvodů, proč se tak stalo, mohlo být víc. Proces vyvolal velkou vlnu odporu v zahraničí, a protože byl veřejnosti zároveň už představen účelově zkreslený obraz Horákové prostřednictvím médií, komunisté další propagandu už tolik nepotřebovali. Další možností je, že vykontruovanost procesu byla na záznamu příliš patrná a jen stěží by se jí podařilo sestřihem skrýt.

Dnes materiál představuje vynikající historické svědectví o jednom z procesů, které tehdy vedla zločinná státní moc. Je o něj takový zájem, že Národní filmový archív začal uvažovat o vydání DVD, které by mohlo sloužit studentům, zejména budoucím maturantům.