Pavel Dostál se narodil  25. února 1943 v Olomouci.

V letech 1957 až 1961 učil v oboru provozní chemik v Setuze v Ústí nad Labem. V roce 1964 absolvoval průmyslovou školu chemickou. V letech 1960 až 64 pracoval jako chemický technik v závodech Milo Olomouc. Rovněž působil jako dramaturg PKO Olomouc a umělecký vedoucí divadla Experiment, spisovatel, dramatik a televizní scenárista, režisér, choreograf.

V letech 1962 až 1969 byl členem KSČ. Po roce 1969 za normalizace se jeho život dramaticky změnil,  pracoval jako topič v panelárně Pozemních staveb, skladník, jeřábník. Do listopadu 1989 byl zaměstnancem Výzkumného ústavu pro farmacii, to do 17.11.1989. Do června 1990 byl uměleckým vedoucím olomouckého hudebního divadla.

Po roce 1989 se jako člen klubu Obroda dal na politiku. V roce 1990 byl zvolen poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění (FS)ČSFR, za Občanské fórum (Obroda) . Od roku 1991 byl členem České strany sociálně demokratické (ČSSD). Znovu zvolen byl do Sněmovny národů 6. 6. 1992.

Po rozpadu federace politiku na čas opustil. Působil jako režisér Moravského divadla, Olomouc (1992-1993). Od roku 1994 působí jako volný komentátor deníku Práva.

Do politiky, zprvu komunální, se vrátil v roce 1994, kdy se stal poslancem městského zastupitelstva v Olomouci. V roce 1996 na post rezignoval, aby se mohl plně věnovat práci poslance, byl totiž 1.6. zvolen do Sněmovny. Poslancem zůstal až doposud, znovu zvolen byl v letech 1998 a 2002.

Ministrem kultury byl od 22. 7. 1998, znovu jím byl jmenován 15. 7. 2002, 4. 8. 2004 a 25. 4. 2005. Na ministerstvu kultury se mu podařilo prosadit řadu změn, k největším úspěchům řadil nový autorský zákon, přijatý v roce 2000. Výrazné změny do fungování církví pak v lednu 2002 přinesl nový církevní zákon, právě s představiteli církví měl ale Dostál napjaté vztahy. Ministrovi se také nepodařilo získat pro kulturu více peněz z rozpočtu, zákon o veřejné podpoře kultury přijala vláda až ve středu, čeká ho ale ještě schvalování v parlamentu.

Dostál napsal nekolik divaleních her, jako jsou Kdyby všichni kluci světa (1966), Případ Grendwal (1967), Hvězdy na smetišti (spolu s M.Horníčkem), Neumírejte, prosím, jste v pořadí. Vytvořil muzikály Výtečníci a Gaudeamus igitur (1970).

Režíroval Výtečníky, Baladu z Hadrů (1984), Hvězdy na smetišti (1988), Mého strýčka kovboje, kde hrál Miroslav Horníček (1990). Poslední premiéry své hry  Dva na smetišti, kterou napsal v roce 1993 s Miroslavem Horníčkem, se osobně zúčastnil loni v listopadu v Praze.

Byl dvakrát ženatý, měl čtyři děti. Z prvního manželství syna Davida a dceru Dominiku, z druhého dcery Michaelu a Pavlu. Podruhé se oženil v roce 1984, manželka Hana je úřednicí na Základní umělecké škole.