Milujeme literární příběhy proto, že jimi rozmnožujeme příběhy vlastních životů, nebo jsou snad stínítkem, na něž promítáme své sny a představy, či naopak zrcadlem, v němž se spatřujeme?

Takové otázky si pokládá Jaroslav Kříž (1939), původní profesí přírodovědec, zabývající se fyzikální chemií, žijící však intenzivně filozofickými otázkami, estetikou, uměleckou kritikou. Čtenář dostává do rukou lahůdku jazykovou i myšlenkovou, která se vrací k prazákladům kulturnosti, lidskosti a pravdivosti uměleckého poselství.

Jaroslav Kříž: Postavy a světy v klasických dílech moderní prózy Práh, 205 stran