Na Rock for People v Českém Brodu jste vlastně loni začínala. Skupina Divokej Bill vás po vašem vítězství v soutěži Česko hledá SuperStar pozvala ke společnému odehrání jedné skladby. Jaké je vrátit se na pódium, které je pro vás tak důležité?

Máte pravdu, v Českém Brodu jsem si začínala plnit sen o živém hraní na festivalových pódiích. Vrátit se byla samozřejmě velká odpovědnost. Lidé čekali, že můj koncert bude lepší než loni, a já věřím, že lepší opravdu byl. Cítím, že jsem se za ten rok postavila na vlastní nohy a už se nemám za koho schovat. Jedu už jen sama na sebe. Vím, že s větší odpovědností přijde větší odměna. Však si také za sebe myslím, že vystoupení na Rock for People mohlo být lepší, ostatně jako každé jiné vystoupení. Odjela jsem z něho s pocitem nutnosti víc s kapelou zkoušet a dávat si daleko většího bacha na to, jaký zvuk na pódiu máme.

Máte za sebou již celou řadu koncertů, dokonce i turné. Cítíte větší sebevědomí?

Pevně věřím, že mi už mé sebevědomí moc nestoupá, protože by to mohlo být škodlivé. Ta zkušenost, kterou získávám, se spíš projevuje tak, že jsem na lidi z pódia už párkrát promluvila a vím, jak na to reagují. Komunikaci s lidmi se ale teprve učím. Mám v tom ještě velké rezervy.

Pořád se stydíte?

Pořád a myslím, že je to vidět. Chce to čas, nechci se nikam hnát. Až se té komunikaci naučím, budu schopná třeba s lidmi pod pódiem vyřvávat písničku Skákal pes. Zatím to tak ale není a já jsem ráda, že dovedu koncerty uvádět alespoň tak, jak uvádím.

Začala jste pravidelně koncertovat, máte za sebou velké turné i festivaly. Nejste už unavená?

Ani ne, ještě nejsem ve fázi, kdy bych byla z koncertování unavená. Zatím mě to baví. Užívám si, sbírám nové zkušenosti. Víte, strašně mě bere objíždět republiku a poznávat, jací jsou kde lidé, jak v tom či onom kraji žijí, jak se chovají. Z toho vyplývá, že koncertování mi dnes dává mnohem víc, než bere.

Setkala jste se už někdy na koncertě s neúspěchem?

Bylo to hlavně v začátcích, po skončení SuperStar. To jsem si musela ledaco vyslechnout. Vzpomínám si na vystoupení, při kterém jsem obracela oči v sloup. Loni v prosinci jsme jeli několik koncertů s Divokým Billem a Třema sestrama a první koncert mi dal pořádnou facku. Někteří opilí lidé tam na mě pořvávali věci, které se týkaly mé účasti v SuperStar a podobně. Nebylo to nic příjemného. Dnes už ale lidé vědí, na koho jdou a co ode mě mohou čekat. Kdyby mě nechtěli vidět, nebudou přece platit vstupné a na koncert nepůjdou. Dosud nás všude brali vlídně.

Kdy vyjde vaše druhé album. Mluvilo se o konci letošního roku?

Nechci říkat nějaký termín a házet se tím do klece. Chci, aby má druhá deska byla co nejlepší, takže tomu nechávám volný průběh. S klukama z kapely se scházíme co nejčastěji a snažíme se vymýšlet nové varianty na téma, jak by ta deska mohla vypadat. Měla by na ní být kvalitní muzika, taková, jakou všichni chceme dělat.

Prý chcete vydat DVD?

Ano, a věřím, že se mi to podaří uskutečnit ještě letos. Mám pocit, že u nás DVD kultura trochu povadá, tak bych chtěla, aby to dopadlo dobře. Záleží mi, aby na něm byla pravda o mně. Lidé mě tady neustále soudí a odsuzují a já bych byla ráda, aby věděli, jak to opravdu je, jaká ve skutečnosti jsem. Ráda bych jim vysvětlila, že není pravda to, co se píše v bulvárech. Makáme na tom teď přes léto.

Bude na DVD také váš koncert?

Samozřejmě, na tom to bude postavené. Kromě něho tam ale bude spousta bonusů, a ty budou mimo jiné vysvětlující.