Je tento specifický styl zpěvu stále živý, nebo ho udržují už jen folklórní soubory?

Styl je to velmi starý, ale stále živý. Lidé ho pořád provozují a rodí se výborní zpěváci, děti možná začínají zpívat dříve, než mluvit, napodobují zvuky, které slyší.

Je tento druh zpěvu spojen s nějakými náboženskými rituály?

Není spjat s žádným náboženstvím, pro nás představuje součást života, patří k němu tak jako příroda, kterou vnímáme. Pokud chcete být muži, tak tímto způsobem chcete zpívat, ukazujete tak svou sílu.

Tušíte, proč se zrovna tato technika rozvinula v Tuvě?

Nevím, vy máte také velmi dobré lidové hudebníky, a když se budete ptát, proč se váš skladatel narodil ve vaší zemi, taky na to neodpovíte.

Jiní zpěváci z Tuvy uváděli, že některé techniky hrdelního zpěvu jsou tak náročné, že je lze provozovat jen několik let a ne po celý život.

To není pravda. Když zpěv berete jako součást denního života, tak se nemusíte starat, jak je náročný. Něco jiného je, když se mu nebudete věnovat pravidelně. Pokud zpěvu načas necháte a pak jej budete zase zkoušet, bude to náročné. Je to jako ve sportu, svaly taky musíte trénovat pravidelně. Jakmile pár dnů vynecháte, hned to pro vás bude těžší. Jinak máte pravdu, technik je více, asi šest nebo sedm, v základě ovšem jen tři, další se liší jen tím, jak se kombinuje hluboký tón s vysokým a jakým způsobem vysoký tón produkujete.

Co si myslíte o world music, kdy se tradiční styly kombinují s elektronikou nebo se mísí folklór z různých oblastí světa?

Pro nás je to čest, když někdo naši hudbu takto použije, ale třeba housle nemám vůbec rád, jejich zvuk mi připadá divný. Sami se snažíme dotknout lidí za pomoci našich nástrojů , které jsou staré a křehké a mají struny z koňských žíní. Představují další součást zvuku a já chci ukazovat pojetí našich předků.

Skládají se stále písně v tomto tradičním pojetí?

Ano, naši členové to pořád dělají.