"Tato schůzka za zavřenými dveřmi se má zaměřit na co nejrychlejší vyslání expertů do Iráku. Pokud to situace dovolí, tak by měli odejet do týdne nebo dvou," řekl Bouchenaki. Uvedl, že jednal již s Interpolem, Mezinárodní radou muzeí a Mezinárodní asociací obchodníků s uměním, stejně jako s ministry kultury zemí sousedících s Irákem ve snaze zabránit pašování a prodeji ukradených předmětů.

Také Asociace ředitelů muzeí, která sdružuje 175 institucí v USA, Kanadě a Mexiku v pondělí v New Yorku vyzvala galerie a sběratele z celého světa, aby nekupovali předměty uloupené v Iráku. Americký ministr zahraničí Colin Powell v pondělí řekl, že Spojené státy budou chránit historické památky Iráku a napomohou napravit škody, které vznikly pleněním.

Obraz zkázy

Pouhé dva dny po příjezdu koaličních vojáků do Bagdádu se obětí rabujících skupin stalo bagdádské archeologické muzeum, v němž jsou nejvýznamnější sbírky iráckého kulturního dědictví.

Skupiny zlodějů, kterým nikdo nebránil, vyrabovaly kanceláře a podle arabské televize al-Džazíra ukradly z vitrín, co považovaly za zpeněžitelné. Zloději za sebou nechali na zemi rozbité tři tisíciletí staré hliněné nádoby, sochy, listiny a dokumentaci. Podle stanice zničily rabující skupinky i vchod do historického muzea v severoiráckém Mosulu a ukradly exponáty.

Zničeny také deskové zákoníky "Irácká muzea vlastnila světové unikáty," říká Jacques Lasfargues, šéf archeologického muzea v jihofrancouzském Lyonu. "Byly tam dosud málo známé sochy ze slonoviny, nálezy z hrobek králů v sumerských městech a deskové zákoníky z Mezopotámie, které mají nesmírnou historickou cenu." Rabování podle něj způsobí lidstvu nenahraditelné škody, protože při něm zmizí památky na tři tisíciletí dějin Mezopotámie.

Konec Rajské zahrady

Ušetřena nezůstala ani biblická místa v deltě řek Eufrat a Tigris 200 kilometrů jižně od Bagdádu. Bible je označila za Rajskou zahradu, kolébku lidstva. Dnes tam zůstala jen zničená krajina, pokrytá kamením, stopami po bombách a výkaly. Adamův strom, k němuž putovali křesťané, muslimové ižidé, je mrtvý. "Kdysi jsme to tu považovali za malý kousek ráje na zemi," říká profesor Kásim Chalíf. "Mnoho generací jsme učili, že to je skutečná Rajská zahrada, skutečný Adamův strom, místo, kde poprvé mluvil s bohem. Teď je všechno v troskách. Už není ani úcta, ani lidskost, ani láska a laskavost," dodává zdrceně.

Ale i ti, kdo nevěří Bibli, uznávají Mezopotámii, úrodné území mezi Eufratem a Tigridem, je kolébkou Sumeru, Babylónie, Asýrie a dalších civilizací, kterým lidstvo vděčí za písmo, počty a svá první města. Právě tam byla vynalezena abeceda a dny byly rozděleny na 24 hodin. Tam byly napsány první eposy. "Podívejte se, co zbývá, to je tragédie," lamentuje profesor Chalíf a doufá, že až bude v Iráku mír, budou tam znovu lidé z celého světa chodit k Adamovu stromu.

Nevyslyšená varování vědců

Došlo tak na slova amerických vědců, kteří podle listu The Washington Post  již měsíce upozorňovali americké ministerstvo obrany na ohromné množství kulturních památek v iráckých muzeích a na riziko rabování. Okupační armády jsou přitom povinny dbát na pořádek, pokud tak nečiní, jde o porušení Ženevských konvencí.