Zatímco však Bikini Kill jako představitelky radikální scény riot grrrls nabízely agresivní rock s prvky hard core a noise, Le Tigre přinášejí mnohem propracovanější hudbu. Trio, které dále tvoří Johanna Fateman a JD Samson mísí punkové riffy s ohlasy diska a elektronikou i samply nebo hiphopovými rytmy. Své vystoupení přitom od počátku doplňuje videoprojekcemi.

Styl Hanna změnila, protože se jí zdálo, že neexistuje feministický pop. A právě ten se pokoušejí přinášet na svých deskách, z nichž poslední je loňský měkčí a melodičtější This Island.

Eklektická směs prvků však nic nemění na vyhraněných, nikoli však militantních názorech - to by v kapele nemohl hrát muž. Pro Le Tigre je politika nedílnou součástí jejich tvorby. A nezaměřují se jen na otázky feminismu, ale také kritizují politiku amerického prezidenta Bushe. Ani narůstají hudební aktivity - Le Tigre hrají většinou v sálech pro tisíce  diváků - neukončila jejich angažovanost ve feministických akcích, protože hudba podle nich ji nemůže nahradit. Na druhou stranu písně pro ně nejdou jen platformou pro hlásání svých názorů, výborně obstojí i samy o sobě.

Před Le Tigre budou hrát Ememvoodoopöká.