Ve srovnání s prvními dvěmi alby je novinka Lullabies To Paralyze  mnohem melodičtější. Co vás vedlo ke změně pojetí?

Vyplývá to z přirozeného vývoje kapely, chtěli jsme se při skládání otevřít dalším přístupům a vyvarovat se jednorozměrnosti. Všichni očekávali další tvrdou desku, ale nás velmi bavilo pojmout novinku jako velmi melodickou a písničkovou. Přitom je jednoznačně rocková a stále v duchu Queens Of The Stone Age.

Čím jste se nechali inspirovat?

Poslední rok byl pro všechny hodně obtížný a tvrdý, turné bylo velmi dlouhé a náročné. Hodně na nás zapůsobily situace, která nastaly, ať už osobní nebo v kapele. Bylo to jako na houpačce, chvíli nahoře chvíli dole, což se hodně projevilo v Joshových textech.

A co podle vás jako spoluautora písní ovlivnilo hudební pojetí?

Inspirace přichází ze společného hraní, baví nás tvořit hudbu, nikdy jsem nepřestali skládat a zkoušet nové věc. Naštěstí jsme v pozici, která nám umožňuje dělat to, kdy se nám zachce.

Jak důležité jsou pro vás jamy?

Jamujeme rádi, ale vyhýbáme se jamování pro jam, takový nic nepřinese, je jen snůškou nesmyslů. Máme svůj přístup - jamujeme, jen když k tomu máme důvod a chuť. To je pro nás důležité. Ale uvědomujeme si, jak je dobré, že jsme schopni jamovat, mnozí muzikanti to dneska neumějí, přibývá kapel, které netvoří dobří hráči. Nemyslím si ale, že jen jamování určuje kdo je dobrý a kdo ne.

Co pro vás znamenají živá vystoupení? 

Když jdete na koncert, zažijete něco jiného, než když si pustíte CD? Vystoupení jsou vrcholem, je v nich život, a proto chcem vědět, jak naše koncerty probíhají, jak působí, a jsme k sobě navzájem velmi kritičtí.

Měníte podobu starších písní?

Změny jsou dobré, protože oživí písně. Něco jsme udělali jinak, nejsou to velké věci, ale posluchači je okamžitě zaznamenají. Přibrali jsme do skupiny další dva členy Natashu Schneiderovou a Alaina Johannese, kteří přinesli do skupiny další prvky, aranžmá se s nimi dost proměnila, na jednu stranu jsou možná bližší tomu, co je na desce, ale současně nám noví členové umožňují s písněmi více pracovat, což je velmi lákavé.