Pro Jíru, který absolvoval Akademii výtvarného umění, byla vždy důležitá hluboká myšlenka, proto se v jeho metaforických obrazech často objevují duchovní motivy nebo nadčasová témata lidského osudu. Pro Jíru byly vždy důležité oči a gesta. Předměty na jeho obrazech mají především symbolický význam. V roce 1969 dostal na 2. pražském salonu první cenu za malbu.

Od 70. let se Jíra začal také více věnovat grafice a ilustracím. I v těch dbal na výběr témat. Několikrát se vrátil ke Kytici Karla Jaromíra Erbena, dále ilustroval Městečko u vody Bohumila Hrabala a knihu Golet v údolí Ivana Olbrachta. V letech 1982 a 1989 získal čestná uznání za ilustrace.

Na přelomu 70. a 80. let, se v Jírově tvorbě poprvé objevila nová poloha - do dřeva řezané reliéfní desky. Také z matric, z nichž tiskl ilustrace, později vytvořil samostatná a svébytná výtvarná díla - něco jako grafické objekty. Nejpatrnější je to na cyklu k Erbenově Kytici, což jsou dlátem tvarované dřevěné reliéfy pobité plechem, v němž je rytá kresba a formy dohromady sjednocuje barva. Jíra nectil v grafice techniku, ale experimentoval, aby dosáhl co největšího účinku.

Jíra je též spoluautorem skleněné vitráže pro hotel Intercontinental Praha a v roce 1978 vytvořil kompozici pro budovu československého zastupitelství v Tokiu. Zhotovil také deskový obraz Strom života v Karlových Varech, pro kapli sv. Vavřince v Malé Skále pak Čtrnáct zastavení Krista na křížové cestě. V Kryštofově údolí na Liberecku vytvořil v roce 1999 z hrubě tesaných dřevěných desek monumentální betlém.