Článek
Šílený žhavý tanec (Mad Hot Ballroom) | |
Režie: Marilyn Agrelová | USA, 2005, 105 min |
Poutavé zachycení frenetické atmosféry doprovázející kurzy a následnou soutěž ve společenském tanci uspořádané pro jedenáctileté žáky newyorských základních škol. Z velkoměstských dětí se stávají mladé dámy a pánové, tančící rumbu, tango, merengue či swing. |
Šviháci (The Swenkas) | |
Režie: Jeppe Roende | Dánsko, 2004, 72 min |
Každou sobotu večer odkládá několik johannesburských dělníků z kmene Zulu zaprášené úbory a převléká se do svých drahých obleků. Vítězem svérázného klání je nejelegantněji vyhlížející swenka. Lyricky laděný dokument s prvky fikce (např. charismatický vypravěč) je uchvacující podívaná natočená na cinemaskop. |
Africa United (Africa United) | |
Režie: Olafur Johannesson | Island, 2005, 82 min |
Johannessonův energií nabitý pohled "do šatny" jednoho neobvyklého fotbalového týmu s humorem ukazuje, co se stane, když se na třetiligovém islandském trávníku pohádá Srb se spoluhráčem z Nigérie. |
Bez režie (There Is No Direction) | |
Režie: Sarah Bertrandová | Francie, 2005, 30 min |
Třicetiletá filmařka cestuje s osmimilimetrovou kamerou po světě a vyptává se slavných režisérských osobností, co pro ně znamená dělat film. Proč dělají film, jaké pocity má "cineast" a na další podobné otázky odpovídají Abel Ferrara, Bernardo Bertolucci, Larry Clark, Emir Kusturica, Jonas Mekas a další. |
Bože můj (Boža moj) | |
Režie: Galina Adamovičová | Bělorusko, 2004, 20 min |
Sedmasedmdesátiletá Julite Karmazová žije s nemluvným synem na bělorusko-litevském pomezí. Pečuje o malé hospodářství, v neděli chodí do kostela. Největší potěšení má ale z tvorby plastik pro náhrobky a boží muka z vlastnoručně vyrobeného cementu. |
Duše Neapole (Zielen van Napels) | |
Režie: Vincent Monnikendam | Nizozemsko, 2005, 94 min |
Brilantně natočený portrét italské Neapole představuje svět aristokratů a jejich honosných paláců, ale i zapadlá zákoutí úchvatného města pod Vesuvem, obývaná bizarními postavičkami nadanými uměním odolávat plynutí času. |
Estamira (Estamira) | |
Režie: Marcos Prado | Brazílie, 2004, 115 min |
Třiašedesátiletá Estamira trpí schizofrenií. Už dvacet let tráví veškerý svůj čas na rozsáhlém smetišti Jardim Gramacho poblíž Rio de Janeira. Prado, který před třemi lety produkoval snímek Bus 174, uvedený v Karlových Varech, natočil strhující portrét fascinující bytosti se svéráznou životní filozofií. |
Georgi a motýli (Georgi i peperudite) | |
Režie: Andrej Paounov | Bulharsko, 2004, 60 min |
Psychiatr a neurolog Georgi Lulčev, ředitel ústavu pro duševně choré, hledá pro pacienty možnosti úměrného a výnosného podnikání. Neúnavně obchází různé farmy a provozy a kalkuluje. Rád by totiž vybudoval pro své svěřence důstojný a moderní domov. |
Hledání štěstí (V poiskach ščastja) | |
Režie: Alexander Gutman | Rusko, 2005, 54 min |
V roce 1934 daroval Stalin sovětským Židům na Sibiři republiku s hlavním městem Birobidžan. Boris Rak, syn budovatelů prvních kolchozů, je zasvěceným a soudným průvodcem historie sociálního experimentu, který skončil exodem potomků původních osadníků do Izraele. |
My zdes (My zdes) | |
Režie: Jaroslav Vojtek | Slovenská republika, 2005, 76 min |
Po čtyřiceti letech strávených v kazašské vesničce Balgarka se rodina Krnáčových rozhodne vrátit zpět na rodné Slovensko. Dokument Jara Vojtka popisuje více než tříleté strastiplné putování čtyřicetiletého Dimitrije a jeho nejbližších nepříliš růžovou ekonomickou realitou země pod Tatrami. |
Nebe se otáčí (El cielo gira) | |
Režie: Mercedes Alvarezová | Španělsko, 2005, 110 min |
Režisérka se po letech vrací do rodné vesnice La Aldea v severním koutu Španělska, aby natočila portrét bohem zapomenutého kraje, zachytila jedinečné okamžiky prchajícího života a dokázala, že pomocí filmové kamery lze proměnit každodenní a obyčejné v úchvatné a neopakovatelné. |
Nový svět (Neue Welt) | |
Režie: Paul Rosdy | Rakousko, 2005, 103 min |
Nostalgické road movie bývalým územím rakousko-uherské monarchie je založeno na juxtapozici filmových záběrů ze současnosti a dobových archivních filmů a fotografií z týchž míst, ke kterým odkazuje komentář předčítající zprávy z lokálního dobového tisku. |
Poslední momentky (El ultimo minutero) | |
Režie: Elio Quiroga | Španělsko, 2004, 20 min |
Dvacetiminutový dokument o dnes již neznámé profesi pouličních fotografů, proslulých vyhotovením fotografie během jedné minuty a bez použití negativu. Unikátní záběry zachycující guru minutových fotografů José Riveru (1906 - 1994) při práci v ulicích rodného Las Palmas. |
Poutníci (Podorožni) | |
Režie: Igor Strembickij | Ukrajina, 2005, 10 min |
Dům obklopený zahradou, uvnitř chodba, individuálně vybavené pokoje a všude - pacienti psychiatrické léčebny. Komunikují s lékaři a mezi sebou, vyhřívají se na slunci, zní hudba, úryvky písní. Vynořují se tváře jejich blízkých, které si možná ani nepamatují... |
Reality Shock (Reality Shock) | |
Režie: Stanislaw Mucha | Německo, Polsko, 2005, 79 min |
Absurdní dokumentární komedie navazuje na režisérovy předchozí snímky Absolut Warhola a Střed. Tentokrát nás Mucha přivádí do zalesněné oblasti Polska a představuje nám svéráznou komunitu podivínů, pro které je koncepce Evropské unie stejně nepochopitelná jako UFO, jež před několika lety navštívilo jejich vesnici. |
Ubohá země (Bieda - zemia) | |
Režie: Filip Marczewski | Polsko, 2004, 5 min |
Výjevy z uhelné sloje a zasněžených hald výmluvně ilustrují stručné sdělení závěrečného titulku. Ve vyřazených slojích u Walbrzychu ilegálně těží uhlí na pět tisíc nezaměstnaných dělníků. Někteří z nich tu přicházejí o život. |
Země snů (Leiputrija) | |
Režie: Laila Pakalninová | Lotyšsko, 2004, 30 min |
Talentovaná lotyšská režisérka Laila Pakalninová si za dějiště svého nového snímku vybrala smetiště. Její obrazové kompozice zbavené lidských hlasů zachycující jeden den obyvatel podřimující skládky - savců, plazů, ptáků i hmyzu - mají existenciální hodnotu zprávy o životě a smrti v konkrétním místě. |