Ten den začal pro Arthura Denta hodně mizerně. Snídani mu převrhly otřesy způsobené buldozerem, který postupoval kousek po kousku k jeho domku. Ten totiž stál na předměstí Londýna v cestě budované dálnici. Arthur sice vůbec nechtěl své bydlení vzdát, ale doslova ze země, na kterou se před rypadlo buldozeru položil s odhodláním nechat přejet radši sebe než milované obydlí, ho zvedlo, když mu jeho nejlepší kamarád Ford Prefect přišel přiznat, že je mimozemšťan.

To sdělení mohlo jen zdánlivě počkat. Vzápětí po něm totiž Ford přihodil informaci, že o jeden domek vůbec nejde. Nesrovnatelně větší stavbě mezigalaktické dálnice totiž stojí v cestě celá ta nevýznamná malá modrá planeta, a tak bylo stejně jako v případě Arthurova domku rozhodnuto o demolici. Ford přišel kamaráda v poslední minutce zachránit. Demoliční monstra už se totiž blíží, na Zemi vypuká panika, a tak je nejvyšší čas zmizet, což Ford s Arthurem neprodleně učiní a film může začít. Na cestě po Galaxii pak oba přátelé zažívají spoustu báječných i nebezpečných dobrodružství, protože ani ve vesmíru nejsou zdaleka všichni jen laskaví a nemají se jen rádi.

Film hlavně pro znalce

Tak jako u řady adaptací podobně kultovních děl jsou i při sledování Stopařova průvodce po Galaxii nesporně ve výhodě diváci poučení, kteří se okamžitě orientují v galaktickém slovníku, v planetách a jejich obyvatelích i ve specifickém "stopařovském" humoru. Tvůrci s tímto diváckým zázemím nepochybně počítali, protože se nijak nezdržují představováním jednotlivých postav a jejich vazeb. Pro diváka neznalého třeba příbuzenského vztahu mezi Fordem a prezidentem Zafodem Bíblbroxem tak může být sledování více či méně vtipných scének, spojovaných příběhem dosti chatrným, poněkud nepřehledné a humor ne vždy zcela sdělný.

Vtipnost jednotlivých gagů je často postavena na tom, že se v rámci Galaxie vytvářejí paralely k současnému životu na Zemi, což většinou funguje docela dobře. Pak je tu ale množství scének, které jsou buď až příliš bizarní, nebo dokonce postrádají pointu, eventuálně i smysl. Jakoby nechyběly nápady, ale spíš schopnost je odpovídajícím způsobem natočit.

V originále se škrtalo, ale v zájmu vytvoření přece jen kompaktnějšího tvaru i připisovalo (například lehce milostný příběh), a kdo ví, jestli právě všechny ty úpravy nezpůsobily, že navzdory rychlému tempu působí vyprávění nakonec jaksi těžkopádně. Místy je film dokonce docela nudný, přičemž je znát, že chybějící švih jde na vrub přepisu předlohy do filmového scénáře a následně i režii, která tlačí děj dopředu, aniž by mu dala potřebnou lehkost a šarm.

Herecky je přitom Stopařův  průvodce dobře obsazený i dobře zahraný: Martin Freeman (v Lásce nebeské hrál doubléra hvězd) dostal hlavní roli Arthura, Sam Rockwell ztvárnil Zafoda Bíblbroxe, Mos Def Forda, John Malkovich hraje nově napsanou postavu jménem Humma Kavula. ´

Nelze říci, že by Stopařův průvodce po Galaxii byla brilantně natočená komedie. Spíš je z těch filmů, které sice neurazí, ale ani nenadchnou, a diváci, jejichž smysl pro humor je tomu Adamsovu vzdálen, se prostřednictvím tohoto filmu jeho obdivovateli nejspíš nestanou.

Stopařův průvodce po Galaxii, USA/VB 2005
Režie: Garth Jennings, scénář: Douglas Adams, Karey Kirkpatrick, kamera: Igor JadueLillo, hrají: Martin Freeman, Sam Rockwell, Mos Def, John Malkovich a další.