Emil Larsson, Fillipa Freijdová, Martina Jern a Henrik Norrthon už přes šest let spolupracují na krátkých filmech i dokumentech, kupříkladu investigativní film o baťúžkářích v jihozápadní Asii a Indii.

Výhradní scenáristickou činnost drží v rukou sedmadvacetiletý Martin Jern, který k jejich novému filmu při drobném rozhovoru sdělil: "Film není úplně o alkoholu, ale o pocitu mladé dívky, která se stane obětí znásilnění a musí se s tím nějakým způsobem vyrovnat. Je o teenagerských partách, ve kterých k podobným věcem prostě dochází,"  na chvíli se odmlčí a dodá, "chtěli jsme vytvořit realistický snímek, částečně inspirovaný mým dospíváním s kámoši."

Podle Martina není ve Švédsku s alkoholem větší problém než jinde v Evropě. A hlavně konzumace alkoholu je nutně spojena s dospíváním. 

Další z režisérů Emil Larsson na Martina navozuje: "Když se chcete ve Švédsku opít, musíte jít do klubu, kde je to finančně docela náročné. Ale většinou se stejně baví a pije na ulici nebo v soukromí."

Protagonisty mladých lidí hledali na střední škole, pro většinu z nich to byl jejich filmový debut. Představitele rodičů ale ztvárnili zkušení profesionálové. Emil k výběru mladých, začínajících herců dodal: "Myslím si, že hodně mladých lidí ví, jak hrát. Stačí, když jim dáte instrukce a drobnou přípravu a vytvoříte jim pohodovou atmosféru, aby se cítili dobře. Mladí lidé hrají jaksi přirozeně."

Drogy jsou špatná věc

Fillipa Freijdová, jediná slečna v téhle chlapecké partě, připomněla, že věkový limit na konzumaci alkoholu je ve Švédsku nastavený na osmnáct let. A oblíbenost drog u mladých lidí si vysvětluje nejen tím, že to k dospívání neodmyslitelně patří, ale na vině je také podle ní stále se zrychlující svět.

Na dotaz, jak jsou na tom mladí filmaři s drogami, se všichni jenom potutelně zasmáli. Martin se ale nakonec odvážil: "No, samozřejmě, že si občas dáme skleničku. Tvrdý drogy jsou ale fakt špatná věc." Podle něj mezi nejoblíbenější zakázané látky ve Švédsku patří extáze, alkohol, marihuana a různé pilule.

Emil Larsson na závěr zauvažoval nad tím, jaký je vlastně záměr a cíl jejich filmu: "Nechtěli jsme udělat moralistický film. Jen jsme mladým lidem chtěli ukázat, že by neměli příliš pít alkohol a brát drogy. Nechceme nikoho poučovat, jenom ukazujeme trochu jinou realitu. Neříkáme, co je špatné a co ne. Špatné věci se prostě nějak dějou a my se na ně zaměrujeme."

Martin se k němu přidá: "Snažíme se najít naději i v malých věcech. Navíc mladým lidem nemůžete říct, co mají dělat. Jen je můžete nasměřovat a ukázat jim trochu jinou skutečnost,h než na jakou jsou zvyklí."