Herečka zemřela v úterý 17. května ve věku 83 let. Divadlo bylo pro veřejnost otevřeno už v 10.30 h. Pomalu plnilo smutečními hosty, kolegy, příznivci i přáteli Stelly Zázvorkové. Z atmosféry, jež na každého doléhala, nebyl cítit hroutivý smutek a žal, ale jakýsi smířlivý klid a porozumění.

Po 11. hodině nejprve jménem Herecké asociace promluvil její prezident Václav Postránecký. "Monarchii jsi považovala za nejdokonalejší společenské zřízení. Jaký div. Sama jsi byla královnou, zdobily tě nejzářivější diadémy člověčenství," řekl. Za herce pak promluvila Naďa Konvalinková. "Bude nám po tobě smutno, ale máme velké štěstí, že jsme se tu s tebou mohli na nějaký čas potkat," řekla mimo jiné.

Ministr kultury Pavel Dostál ocenil velikost herečky Stelly Zázvorkové slovy: " Byla renesanční člověk, velmi vzdělaná, velmi moudrá, a přesto byla lidová. Takový byl například i její šéf, pan Werich, takový byl i Miroslav Horníček. A ostatně takový byl i její manžel , pan Kopecký. Zajímavé je, že jsou to všechno lidé z jedné líhně, z divadla ABC. Toto divadlo má nějakou zvláštní moc ve svých zdech," řekl a dodal, že existuje takový klaunský epitaf, "jen když za slzou přijde smích, věřím, že jste mě měli rádi."

Přála si zahrát Raye Charlese

Zázvorková byla dlouholetou členkou souboru Divadla ABC. Poslední inscenací, v níž hrála, byla Feydeauova fraška Ten, kdo utře nos, v níž herečka spolu s Josefem Bekem sklízela úspěchy v první polovině 90. let.

Hlediště zhruba pro 500 diváků bylo při rozloučení zaplněno ze sedmdesáti procent. Mezi hereckými kolegy, kteří přišli, byli například Ivan Trojan, Oldřich Lipský, Václav Neckář, Eva Holubová, Jan Hrušínský či Jiřina Bohdalová, podle které Stella nikdy neodešla, ale zůstává tu s námi. "Po celý život dokázala lidem rozdávat radost a pohodu, ačkoliv její život nepatřil k nejveselejším. Byla herečkou mimořádných kvalit a velkou osobností poválečné éry." Podle slov Bohdalové je slovo loučení špatně zvolené, vhodnější by bylo slovo pozastavení. "Stellinka vlastně neodešla. Ona je mezi námi stále," dodala se slzami v očích.

Po smutečních proslovech se v sále rozezněl tak typický hlas paní Stelly Zázvorkové, umocněný hřmotným smíchem. "Já chci, až tam budu ležet, aby se náhle ozval můj značně už ochraptělý hlas. Budu říkat: Sbohem, René, a nevyhledávejte mě více. Mám dosti času na vážnou známost. A chci, aby mi tam zahráli Raye Charlese, píseň I Can't Stop Loving You. Věřím, že by se lidi zasmáli," řekla Stella.

Atmosféru - nikoli smuteční - podkreslovala právě tato píseň.

Ve Strašnicích promluvil Dostál

Odpoledne začal pietní akt ve strašnickém krematoriu. Velká obřadní síň strašnického krematoria se zaplnila do posledního místa. "Se smutečním projevem vystoupí ministr kultury Pavel Dostál," řekla již dopoledne jménem rodiny zesnulé publicistka Hana Höschlová. Dostál Zázvorkovou osobně poznal díky Miroslavu Horníčkovi. Setkal se s ní i na pódiu - na oslavě Horníčkových osmdesátin a také když na podzim 2000 otevíral "své" divadlo v Plzni.

.: Zdeněk Svěrák s ministrem kultury Pavlem Dostálem

"Jestli byl někdo tak silně poznamenán člověčinou, byla to právě ona. A to v soukromém životě i na jevišti. Ačkoli její osobní život nebyl vždy jen plný radosti, dokázala sama radost rozdávat plnými hrstmi. Její povaha přinášela pohodu, moudrost, laskavost, dobrou náladu, nakažlivý optimismus, ale i světlo do tmy," uvedl a poděkoval za to, co vykonala pro českou kulturu.

Více fotografií najdete
ve fotogalerii u článku

"Kdyby tady byla s námi dalších sto roků, asi by nám pořád přinášela radost. Patřila k těm vzácným lidem, jejichž odchodem ztrácí tento svět mnoho ze svého jasu a barevnosti. Bude nám všem hodně chybět," dodal. Nestyděl se přitom za slzy, které se nejen jemu draly do očí.

Rakev na katafalku ve Strašnicích obklopovalo množství květů. Byly mezi nimi věnce od prezidenta Václava Klause a jeho ženy Livie, předsedy vlády Jiřího Paroubka, který usedl mezi smutečními hosty, od předsedy Senátu Přemysla Sobotky, ministra Dostála, od Herecké asociace, České filmové a televizní akademie, televize a rozhlasu, nadace Život umělce a Městských divadel pražských.

V úvodu pietního aktu zazpívala Lucie Bílá. Nejprve Gounodovo Ave Maria a pak rovněž známou píseň Pie Jesu z Requiem skladatele Andrewa Lloyda Webbera za doprovodu královéhradeckého chlapeckého sboru Boni Pueri.

Zázvorkovou vyprovodil potlesk

Smuteční síní se pak při zavírající se oponě rozezněl potlesk, jímž přítomní herečce naposledy poděkovali. Byli mezi nimi Jiřina Jirásková, Zdeněk Svěrák, Karel Gott, Helena Vondráčková, Miroslav Donutil, Eva Pilarová, Stanislav Zindulka, Miloš Nesvadba, Václav Postránecký, Jiřina Bohdalová, Juraj Herz a mnozí další.

Zatím není známo, kam bude po obřadu uložena urna s popelem zesnulé. Rodina má hrobku na holešovickém hřbitově, avšak místem posledního odpočinku jediné hereččiny dcery Jany se v roce 1963 stal hřbitov v Motole.