Hlavní obsah

Alexandrovci se stali hitem jarní Prahy

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Po dva večery vyprodalo vystoupení Alexandrovců Majakovského sál Národního domu na Vinohradech do posledního místa. Legendární Akademický soubor písní a tanců Ruské armády, jak zní jeho oficiální název, přijel do Prahy v rámci Evropského turné hvězd.

Článek

Nejprve zazpíval jako host slavnostního koncertu Evropa 60 let bez války na pražském Žofíně spolu s hvězdami populární hudby. Poté se dvěma samostatnými koncerty 17. a 19. května představil publiku ve vinohradském Národním domě.

Pod taktovkou Vjačeslava Korobkina uvedl reprezentativní průřez repertoárem. Vstupní blok věnoval válečným písním, zazněla slavná Svatá válka zakladatele sboru A. V. Alexandrova, jež vedla ruské vojáky na fronty 2. světové války. S velkým ohlasem přijalo publikum lidové písně, v nichž se představili sólisté tělesa, většinou ruští národní umělci. Populární Kalinku provázel sál skandovaným potleskem i společným zpěvem.

Atmosféra osvobozené Prahy před 60 lety

Repertoár Alexandrovců ale obsahuje i náročná čísla tzv. vážné hudby. Na čtvrtečním koncertě zazpívali s krásným zvukem, dynamikou i výrazem sbor Židů z Verdiho opery Nabucco, sbor "Raschodilas, razguljalas" z Musorgského Borise Godunova a první polovinu programu zakončili zkrácenou verzí Ódy na radost z Beethovenovy IX. symfonie, kterou uvedli i na žofínském koncertě. Dojem z dobrého pěveckého nastudování oslabovala jen nepřesná německá výslovnost Schillerova textu.

Alexandrovci jsou svým způsobem historickým úkazem. Sbor vznikl v roce 1928 a stále má na repertoáru stěžejní čísla z té doby i pozdější válečné písně. To je repertoár, který sboru i sólistům "sedí" nejvíce, rozhodně lépe než úprava italské O sole mio nebo árie z Pucciniho Turandot. Sbor má velké věkové rozpětí - od sedmnácti do osmdesáti let - a do Prahy přijel v komornějším obsazení sedmačtyřiceti sboristů. Jejich zvuk proto místy postrádal sugestivitu velkého tělesa, jak ji známe z nahrávek, ale i tak to byl působivý zážitek.

Škoda, že nezařadili do programu žádný český sbor, jak bývá při návštěvě cizích sborových těles zvykem. Z taneční skupiny, která je součástí souboru Alexandrovců, se v Praze představila jen čtveřice tanečníků, ti ale nadchli publikum technickou dokonalostí a radostí, vyzařující z každého pohybu. Alexandrovci předvedli, že ačkoli jsou legendou, nepatří do starého železa. Jejich vystoupení připomnělo atmosféru osvobozené Prahy před 60 lety a zařadilo se k významným událostem jarní metropole.

Reklama

Související témata:

Související články

Alexandrovci se dočkali v Praze ovací

Na závěr dvouhodinového koncertu Akademického souboru písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova v Kongresovém sále část přítomných aplaudovala vstoje....

Výběr článků

Načítám