Projekt stavby nové budovy Národní knihovny, která by mohla stát v Praze na Špejchaře, a rekonstrukce Klementina už doporučil kulturní výbor parlamentu. Jak přesvědčíte vládu?

Podpora kulturního výboru je důležitá, jakkoliv se dalo předpokládat, že jeho členové budou mít pro budoucnost knihovny pochopení. Navíc v něm jsou zastoupeni členové všech parlametních stran a to je dobře, protože stavba není věcí jen dnešní vládní reprezentace. Návrhem se zabýval i rozpočtový výbor, který nebyl usnášeníschopný, takže bude hlasovat na první červnové schůzi, a podle mých informací by měl rozhodnout také příznivě. Pokud jde o vládu, navštívil jsem všechny ministry, kteří chtěli o věci mluvit, a většinu včetně premiéra a ministra financí se mi podařilo pro projekt získat.

Co otázka financí?

Chápu, že je nejdůležitější, ale jsem optimista. Všichni chápou reálný argument, že když nezačneme dnes, tak kolem toku 2010 Národní knihovna přestane plnit základní funkci při zpracování a zpřístupňování nových přírůstků. Podařilo se nám vytvořit návrh, který je levnější než všechny předcházející varianty a řeší problém s perspektivou padesáti let. Možná jsem naivní, ale myslím si, že po patnácti letech od listopadu nastal čas, aby se začalo mluvit o velkých, celonárodních kulturních projektech. Politikům mohou přinést daleko více kladných bodů, než si myslí. Francouzskou Národní knihovnu "postavil" Francois Mitterand a jemu je rozhodně přinesla.

Kolik by tedy měl projekt stát? Neukousli jste si příliš velký krajíc?

Pokud jde o investiční náklady stavby v Praze na Špejchaře i o důkladnou rekonstrukci Klementina, tak činí 2,7 miliardy korun, a to v letech 2006 až 2012. Což je podstatný rozdíl od původních představ o 4 až 6 miliardách. Když se podíváme kolem po Evropě i po světě, národní knihovny mají prostorové problémy všude. Většinou se řešily novými stavbami nebo přístavbami dosavadních budov, což při našem umístění nejde. Jestli to je velký krajíc, to nevím, ale pokud ano, tak určitě chutný.

Počítáte jen se stavbou nebo zároveň s rekonstrukcí?

Plány jsou provázané. Kdo se projde Klementinem, tak vidí, že jsme začali s opravami střech a vnějších fasád. Zprovoznili jsme první Křižovnickou chodbu jako zárodek budoucí Galerie Klementinum, to všechno můžeme dělat za provozu. Co nemůžeme bez přestěhování fondů do nových prostor, je rekonstrukce depozitářů. A jak známo, světlo a prach jsou smrtelné pro knižní fondy.

Pomohl vám úspěch s latinským překladem Dalimilovy kroniky?

Určitě přitáhl pozornost, vždyť výstavu vidělo více než 25 tisíc lidí a faksimile si jich dosud koupilo celkem osm tisíc, což není málo. Jinak bych neřekl, že by pomohl s prosazením investičního záměru. Možná ve veřejném mínění, ale odpovědní lidé o něm byli informováni ještě předtím. A musím říci, že se stejně chovali vstřícně.