Jste velmi mladá a při koncertech energická kapela, přitom se celá deska nese ve středním a pomalém tempu. Čím to je?

Prostě jsme složili řadu písniček a vyhodili jsme ty horší. Tohle zbylo, bylo to přirozené. Příště to bude třeba jinak.

Jaký pocit chcete v posluchači albem navodit?

Je to vlastně příběh. Přišli jsme na to, že je nejlepší dělat všechno bez kalkulu. Deska by měla působit bezstarostně, je v ní nadhled. Písničky jsou převážně o vztazích, ale nebereme to smrtelně vážně. I když máme na spoustu věci, které se kolem nás dějí, nějaký názor, nechceme ho ještě cpát do písniček. Je nám teprve sedmnáct a mohlo by to vypadat spíš trapně.

Dějová linie příběhu ale není příliš konkrétní.

To je pravda, je to náš záměr. Mělo by to být o holce, která je "návyková", ale trpí všemi charakterovými vadami. Hledá své místo ve světě, je nejistá, paličatá, ale přesto je kouzelná a má něco do sebe. Proto ji kluci pořád chtějí vidět a slyšet, ačkoli ona jim ubližuje.

Existuje předobraz takové dívky?

Mohou to být všechny holky. My jsme předobraz samozřejmě měli.

Je na albu také jiné téma než vztahy?

Například skladba Emoce je o tom, že se utápíme ve svých problémech a přitom se nic neděje. Naše trable jsou pro chod světa bezvýznamné a myslím si, že by se lidé neměli tolik trápit. Není to navádění k bezcitnosti, je to navádění k nadhledu.