Nejstarší symfonický orchestr na ostrovech - existuje již od roku 1893 - sídlí na jižním pobřeží Anglie ve dvouměstí Bournemouth a Poole. 

S Marine Aslopovou (48) jsme si povídali v Lighthouse Poole, moderním sídle orchestru, jehož šéfkou byla jmenována roku 2002. Vyprávěla o tom, jak se Američanka z New Yorku dostala do Anglie: "Často jsem dirigovala v Anglii různé orchestry, tento poprvé v roce 1997. Padli jsme si do oka a když orchestr po odchodu předcházejícího šéfa Jakova Kreizberga hledal náhradu, zvolili od podzimu 2002 mne. V USA jsem předtím dirigovala v Oregonu, působím i v Denveru, v Coloradu a v Cabrillu v Kalifornii, kromě toho diriguji mnoho dalších amerických, britských, ale i evropských orchestrů," říká.

Pochází z hudební rodiny, otec byl koncertním mistrem New York City Ballet Orchestra a matka v něm ještě nyní hraje na violoncello.Jak se cítí jako žena v roli dosud vyhrazené výhradně mužům?

Diskriminaci žen necítí

"Zde na ostrovech jsem žádné formy sexismu nepoznala. V zemi, kde mají dlouho královnu, žena byla i premiérkou, to ani nepřekvapuje. Doma v Americe by to bylo horší, tam stále trvá představa, že v čele orchestru musí být muž, který má respekt a dovede i zvýšit hlas. Přestože dnes v orchestrech je mnohem více žen než dříve, dirigentek je mnohem méně. Bude to dlouhý proces než si veřejnost zvykne."

Když vzpomíná na své začátky, zdůrazňuje příklad a vliv Leonarda Bernsteina, "Jako dítě jsem byla v New Yorku s rodiči na jeho výchovném koncertě a to mne tak očarovalo, že jsem se již tehdy rozhodla, že budu dirigentem jako on."

Po studiích houslí a dirigování na Yale a Julliard Scholl of Music vyhrála dvě prestižní soutěže Stokowského a Kusevického a začala studovat u Bernsteina. Několik let s ním i spolupracovala, byla s ním jako asistent na jeho posledním zájezdu v Japonsku. "Ale vztah k jazzu a muzikálu jsem měla bez jeho vlivu, hrála jsem i ve dvou jazzových orchestrech, kde jsem se hodně naučila," dodává.

Při srovnání britských a amerických orchestrů to vyhrávají u ní Britové. "V USA po stránce organizační je vše mnohem složitější, byrokratické, je tam mnoho lidí ve vedení , dále do všeho mluví odbory. Tady stačí když promluvím s Michaelem Hensonem, výkonným ředitelem a vše je zařízeno, hráči v orchestru berou své povolání jako poslání a jdou mi naproti."

Na operu jí chybí čas

S českou hudbou kromě skladeb Antonína Dvořáka se ještě nesetkala, ale má zájem o Janáčkovy opery a o soudobou hudbu, kterou v programech favorizuje. Pod jejím vedením zvýšil orchestr i četnost natáčení CD, poslední je věnováno Bernsteinově oratoriu Chichesterské žalmy a jeho hudbě z muzikálů a filmů.

"Mrzí mne, že nemám více času na operu, v USA jsem nastudovala třeba v St. Louis operu Johna Adamse Nixon v Číně, scénicky i Bernsteinovu Mši. Tady v Anglii se dostanu jen ke koncertním provedením či polojevištnímu uvedení. Ale zase třeba během léta tu lze realizovat open air koncerty se světelnými efekty či s laserem, třeba u Holstových Planet," dodává.

Koncerty této dirigentky často přenáší i BBC. Předloni, rok před českou pěvkyní Magdalenou Koženou, získala cenu Umělec roku. Alsopová uvede v září v Praze s BSO díla Strausse, Chopina, Rachmaninova, Gershwina, Elgara a Stravinského.