Proč jste vydala desku téměř rok po skončení soutěže?

Postavila jsem si hlavu a rozhodla se, že má deska bude strašně náročná. Bylo samozřejmě těžké najít odpovídající hudební styl a zázemí pro jeho realizaci. Ani z databanky nahrávek, kterou jsem se rozhodla využít, mi nepřišlo přesně to, co jsem si představovala. Z dvaceti písniček se mi líbila jedna, zbytek jsem odmítla.

Na konci desky je písnička Mat dámou, která uvozuje televizní seriál On je žena. Ta se vám líbí?

Můj šálek kávy to zrovna není. Ale přišla nabídka, já ji neodmítla a potom jsem usoudila, že by ta skladba mohla být na mé desce jako bonus. Myslím si, že se mnoha lidem líbí.

Samozřejmě, ale utíká od té náročnosti, o které jste hovořila. V čem konkrétně pro vás ta náročnost spočívá?

Muzika na desce je jazzová a funky. V Čechách by si málokdo troufl takovou desku vydat, protože tu panuje názor, že se tu podobná hudba neposlouchá. Jsem ovšem přesvědčena, že se najdou lidé, kteří si ji poslechnou a řeknou, že je to dobrá hudba s dobrým zpěvem. Byl to můj cíl, chtěla jsem lidem ukázat, co všechno zazpívám.

Celý  rozhovor otiskne sobotní Právo.