Skvělou atmosféru alba podtrhuje armáda dechařů, bubeníků, kytaristů, harmonikářů, zpěváků, rapperů, klávesáků a mnoha dalších hudebníků ze smyslem pro humor a chutí procestovat celý muzikantský svět. I jejich sólové výkony jsou vynikající.

Zároveň ale na rekordních devětadvaceti písních najdete pod lupou i přehmaty nebo nechtěné zvuky, které společně s výbuchy nadšení publika dokonale popisují nezapomenutelný zážitek, jakým návštěva takového koncertu je.

Skladby z dvou sólových desek Manu Chaa tvoří přitom pouhý zlomek repertoáru a to ještě spoustu z nich díky úplně jinému aranžmá skoro nepoznáte. Pokud se někomu zdálo, že na posledním studiovém počinu Esperanza (2001) ztrácel Manu Chao trochu dech, vyplatí se přemoci nedůvěru. Třeba živá verze písně Que Paso Que Paso snad každého donutí dupat ve smrtelném rytmu. Podařilo se mu prostě natočit desku, kterou člověk nemůže jen tak poslouchat. Musí ji prožívat.

Manu Chao je jedním ze zakládajících členů legendární formace Mano Negra Na sólové dráze se mu v posledních letech daří. Zaznamenané turné, na jehož pořadníku byla i Praha, ho jistě stálo hodně sil. Rozhodně to však byly síly vynaložené správným směrem. Snad nejlépe to potvrzuje refrén úžasně vygradované skladby Mr. Bobby věnované Marleymu: "Hey Bobby Marley zazpívej mi něco dobrýho, svět se zbláznil, jde o stav nouze."

Manu Chao: Radio Bemba Sound System 64:25, Monitor EMI