Až do 13. července se mohou návštěvníci přijít podívat do pražského Národního technického muzea na Gigerovy kresby, obrazy, sochy a také smolně černý, monstrózní nábytek z autorova proslulého baru - výtvarné instalace z roku 1992. Vedle Vetřelce jako nejnebezpečnějšího zvířete vesmíru tu jsou i bytosti zvané biomechanoidi, žijící drsným životem plným sexu. Hororové příšery Giger zasazuje do vlastních fantaskních krajin a technoorganických interiérů. Zdrojem jeho představ jsou prastaré mýty i futurologické vize. Postavy vypadají jako živé, mají dokonalou anatomii i pružnost kůže.

Výstavu ve středu zahájil koncert a performance umělců, kteří se inspirovali Gigerovou tvorbou.V muzeu byl současně otevřen i Giger Shop, nabízející veškerý sortiment publikací, plakátů, signovaných tisků, kuriozitou je prodej Vetřelcova slizu i originálních kovových šperků. Po celou dobu výstavy budou v muzeu předváděny filmové, hudební a multimediální projekty, na nichž se autor podílel.

HR Giger se narodil ve švýcarském městě Chur 5. února 1940. Vystudoval architekturu a průmyslový design, vedle toho kreslil stovky fantazijních kreseb. Slavným se stal koncem 70. let, kdy ho hollywoodská společnost 20th Century Fox najala jako hlavního výtvarníka filmu Vetřelec.

Paralelně s filmem vytvářel Giger i obrazy, které poprvé představil v roce 1980 v Curychu a v Lausanne. Divácký úspěch korunovalo udělení Oscara za vizuální efekty.

Jeho vesmírné bytosti se naposledy objevily na filmovém plátně ve snímku Vetřelec versus Predátor, která svedla ve smrtícím boji dohromady dvě legendární mimozemská monstra. Film však vznikl bez Gigerovy spolupráce a dokonce i bez jeho svolení, jak řekl na středeční vernisáži.

Pětina efektů v tomto filmu vznikla v Česku, ve společnosti UPP. K pražské výstavě byla zřízena i samostatná česká internetová stránka (www.giger.cz).