Na Anaemshihe Taenze zamířili do oblasti temného ambientu, vrství na sebe tlumené zvuky a ruchy, jež dominují úvodu alba, a podmalovávají je hypnotickými rytmy. Ani to by však nebylo tak výjimečné, kdyby se většinou skladeb neproplétala vzdálená linka fagotu, jehož melodie a zvuk vytváří působivý kontrapunkt k pulzujícím zvukovým plochám.

Skupině se po letech tápání konečně podařilo najít vlastní pojetí, které se vymyká z klišé. I projekty, jež staví na použití akustických nástrojů, jako je belgická Vidma Obmana, nejdou tak daleko a většinou je používají jen jako další  zdrojů zvuku obohacujících jejich spektrum. Do Shaska jdou dále pracují, fagot nepřináší jen zajímavou barvu oživující koláž zvuků a ale na rytmem nese melodii.

Do Shaska: Anaemische Taenze
Guerilla Records 47:16