Vstupní část je věnována ilustracím k Pohádkám bratří Grimmů, Třem mušketýrům Alexandra Dumase a Bajkám Jeana de La Fontaina. Jím ilustrované knihy měly obrovský úspěch. Zájem o ně měla i Francie, kde La Fontaine s Bornovým doprovodem vyšel v nákladu 200 tisíc kusů. A Paříž českého výtvarníka za odměnu jmenovala i rytířem Řádu umění a literatury.

Sám Born  tvrdí, že měl nejvíce práce s Pohádkami bratří Grimmů. "Jsou občas kruté a zlo je tam potrestáno velmi razantně." Protože výtvarník vyznává jiný životní styl, převedl pohádkové motivy víc do poetického světa. Ilustrace ke Grimmům patří k výtvarným vrcholům výstavy. Born  v nich přesvědčuje, že temným silám se dá na světě čelit i legrací a humorem.

Druhá část výstavy je věnována volné grafice, akvarelům a pastelům především ze dvou tematických okruhů - z Turecka a z Řecka. O tomto výběru Adolf Born  tvrdí: "Oba regiony mě inspirují historií, slavnými osobnostmi, ale i architekturou, krajinou, kaligrafií a v neposlední řadě svou kuchyní a víny. V Turecku mě láká historie, v Řecku mytologie."

Pánové v turbanech a jejich otrokyně i Afrodita s princem Parisem nejsou jedinými tématy. Část grafik je věnována velkým objevitelům a cestovatelům. Setkání Evropanů s exotikou náleží k oblíbeným Bornovým námětům. Autor má kompozice promyšleny do nejmenšího detailu. Na výstavě například najdeme grafiku věnovanou českému cestovateli Emilu Holubovi. 

Born  k tomu napsal komentář: "Holuba vidím jako šarmantního gentlemana, který s elegantní mladou dámou po boku neohroženě dobývá nepřístupné africké končiny. Jak je známo, některé africké kmeny chytaly krokodýly tak, že lovci vzpříčili kopí v otevřené tlamě zvířete. Jsem přesvědčen, že Holub toto dokázal také. Na grafice je proto zobrazen bezprostředně poté, co krokodýla znemožní pomocí své pušky, aby vzápětí do otevřené tlamy vlezl a odtud důstojně s domorodci pohovořil."

Každá Bornova kompozice srší nápady. Občas stačí k úsměvu i název, třeba v případě grafického listu Útěk svaté rodiny do Egypta se zastávkou v Krkonoších.

Mezi nejlepší díla patří ta, která působí jako obrazy Pietra Bruegela staršího, v nichž příběhy a děje Born skládá z jednotlivých epizod i symbolů. Spjatost s uměním doby manýrismu je tu velmi silná. Kdyby se Born  narodil před čtyřmi sty lety, patřil by k oblíbencům císaře Rudolfa II. Zvídavost a důvtipnost je totiž vedle humoru podstatným rysem jeho nápadů.

Adolf Born: Od La Fontaina k Livingstonovi
Císařská konírna, Pražský hrad do 3. července, denně mimo pondělí 10-18 hodin.
K výstavě vydává velký katalog nakladatelství Slovart. Výstavu doprovází program určený pro dětské návštěvníky, včetně promítání filmů s příběhy Bornových hrdinů Macha a Šebestové.