Je dost komplikované pokoušet se vysvětlit o čem je film s názvem 2046. Obávám se, že žádný "příběh" v obvyklém smyslu toho slova neobsahuje, a že to je záměr. Vystupuje v něm spisovatel, kterému se jeho fantazie o roce 2046 (což je ve skutečnosti číslo pokoje) protíná s jeho vzpomínkami na 60. i jiná léta a ženy, které miloval nebo chtěl milovat. To vše je ztvárněno většinou tak, že spolu dva lidé mluví v pokoji, na chodbě nebo (vzácně) na místě, kde jsou kromě nich jiní lidé.

Většina scén dvouhodinového filmu se nese v následujícím duchu: Hrdina s hrdinkou stojí na chodbě. Dlouho je ticho. Pak hrdina povídá: "Miluješ mě? (pauza) Bojím se tě zeptat (pauza), ale musím to vědět. (čtvrt minuty pauza) Odejdi se mnou." (půl minuty pauza) Hrdina odejde, hrdinka začne plakat.

Většina filmu vypadá takto, menší část pak jsou dlouhé záběry čehokoliv (cigarety, zdi, stromu), ke kterým hraje hudba. Bonusem je občasný sex a občasný záběr na sci-fi město (dost špatně renderované), ale obojího je jen pár minut, takže bych se rozhodně neodvážil tvrdit, že 2046 je sci-fi nebo erotický film.

Asi vám došlo, že mě tento snímek příliš nenadchl, ale například komentář na IMDB se na to dívá jinak: "Tento film je drásavě překrásný. Jako by herci žili ve skutečné komplexnosti života lidské bytosti. Kompozice každé scény je mistrovská a evokativní. Použití pohybu, zpomalené kamery, světla, barevných korekcí, stylu, prostředí, míst, to všechno je vynikající. Jsou okamžiky, ve kterých je klaustrofobie zachycených životů, malé pokoje, přelidněná města, přísné rodinné vztahy, to vše tak jasně rámováno fantaziemi hlavního hrdiny o osamělosti v širé, ostře definované a izolované budoucnosti, že je možné pocítit skutečné uvěznění v čase. Neexistuje okamžik, ve kterém by nás jistá ruka a oko režiséra nevedly s elegantní jistotou k novému pohledu na svět ve kterém žijete. Mistrovské dílo."

Což možná ani není v rozporu s tím, co jsem napsal já. Dejme tomu takový SOLARIS (americký) se mi celkem dost líbil, ale tohle už je na mě moc. Někteří tvrdí, že je tento film zajímavý proto, že ho natočil Wong Kar Wai, který předtím natočil jisté jiné filmy, ale ty jsem neviděl a nepřipadá mi, že bych po jejich shlédnutí změnil svůj názor na 2046.

Další premiérou týdne je nejnovější film Woodyho Allena MELINDA A MELINDA, jehož zápletka je přibližně následující: Skupinka přátel v restauraci se začne bavit o tom, zda je život spíš komedie nebo tragédie a následně si začnou vyprávět celkem tuctový příběh o jisté Melindě, která překvapivě navštíví své dávné přátele a vnese jim do života zmatek. Originalita filmu má být v tom, že tento příběh (který tvoří 95% filmu) vyprávějí střídavě dva z oněch úvodních přátel - jeden jako drama a druhý jako komedii. Tedy ne že bychom viděli příběh ve dvou verzích, ale střídavě ho vidíme pár minut jako tragédii a pár minut jako komedii (s pár výjimkami).

A musím bohužel říct (pokud vás zajímá můj názor), že se to Allenovi ani trochu nepovedlo. Ta tragická verze se od té komediální nijak příliš neliší! V obou je podobný "allenovský" hořký humor a "allenovské" hlášky, navíc vlastně ani nejde o dvě verze jednoho příběhu, ale o dva značně odlišné příběhy, které mají společné jen to, že v obou vystupuje nějaká Melinda, nějaký černý klavírista, nějaký manželský pár, atd... ale prožívají něco výrazně odlišného, takže se ani nemůžeme těšit, že uvidíme komediální a tragický pohled na tutéž story.

Tudíž vlastně vidíme dva nepříliš související příběhy v podobném stylu, se stejnými herci v různých rolích. Ale ani jeden z těch příběhů nevidíme celý a na který z nich se v danou chvíli právě díváte, to nejsnadněji určíte nikoliv z aktuální atmosféry, ale podle toho, že postavy v každém z nich (byť stejní herci) mají jiné účesy a šaty.

Woody Allen není žádný můj favorit (naposled se mi od něj opravdu líbila PURPUROVÁ RŮŽE Z KÁHIRY), ale MELINDA A MELINDA mi přišla nejen nudná, ale vyloženě nevydařená a nezvládnutá co se týče samotné její podstaty. Samozřejmě, pokud se někomu líbí filmy od Allena proto, že jsou od Allena, bude se mu asi líbit i tohle...

A pak je tu ještě film ARSÉNE LUPIN - LUPIČ GENTLEMAN, který se mi také moc (respektive vůbec) nelíbil, ale na rozdíl od předchozích dvou jsem se u něj aspoň bavil. Francouzi se pokusili natočit klasickou historku v novém akčně - nadpřirozeném stylu (nesmrtelná hraběnka! kung-fu! hypnóza!) a strašlivě narazili. Zpočátku se může zdát, že celý film je nějaká sofistikovaná poloparodie (podobně jako se měl třeba celovečerní STARSKY HUTCH k televiznímu originálu), ale okolo poloviny filmu už není pochyb o tom, že tvůrci filmu byli zcela mimo, na houbách, na drogách, nebo ještě někde jinde. Je to skoro tak špatné jako BELPHÉGOR: FANTOM LOUVRU, ale o trochu zábavnější (nechtěně). Na rozdíl od dvou předchozích filmů si myslím, že tahle podívaná se nemůže líbit vůbec nikomu.

Naštěstí je tu světélko na konci tunelu, v podobě filmu CONSTANTINE. Jde o adaptaci comicsu "Hellblazer", ale to vám může být celkem jedno, protože ho u nás téměř nikdo nezná a film se od něj hodně liší. Keanu Reeves v něm hraje chlapíka, který umí přecházet mezi světem a peklem a všimne si, že v soutěži Boha a Satana o pozemské duše začínají být porušována pravidla a chystá se zřejmě něco velkého. Víc prozrazovat nebudu, ale ve filmu uvidíte mimo jiné Archanděla Gabriela a Satana, oba velice originálně obsazené a moc hezky zahrané. Kromě toho v něm uvidíte dost digitálních triků a Rachel Weiszovou. Obojí ujde, ale nepřekvapí.

Vzhledem k tomu, že film natočili Warner Bros., se do mé hlavy neodbytně vkrádala myšlenka, proč tímhle způsobem nenatočili nového EXORCISTU? Jde tam o vymýtání démonů, je to celkem dost cool (debutující videoklipový režisér si umí hrát s obrazem i zvukem) a je to zaměřené na mladé (ani jedno neplatí o posledním VYMÍTAČI ĎÁBLA). To už ale jsou ty záhady Hollywoodu...

Premiéry týdne

Zbývající premiéry týdne (a není jich málo) jsem neviděl. Ale odvážím se tvrdit, že třeba takový film DOGORA, dokument bez scénáře a bez dialogů o každodenním životě Kambodžanů, by asi taky nebyl pro mě.

Neviděl jsem ani drama z prostředí londýnského divadla 30. let BOŽSKÁ JULIE (Annette Beningová za něj byla nominovaná na Oscara) ani novou adptaci klasického historického románu JARMARK MARNOSTI o ženě (Reese Witherspoonová), která je odhodlána i přes svou chudobu prorazit ve vyšší společnosti (na počátku 19. století).

Ve zkratce...

Peter Jackson učinil šokující prohlášení o KING KONGovi, kterého natáčí. Jenom podotýkám, že tento videodeník byl zveřejněn den po 31. březnu.

Přestože Síla STAR WARS provází i Pringles, dnes se jim už věnovat nebudu a reportáž z dabingu si nechám na příště.

Mám tady pro vás ale několik zajímavých krátkých videí. Začněme třeba ukázkou jak mladé Japonky reagují když se jim nečekaně pustí ukázka z hororu KRUH (z původní japonské verze).

Pak se podívejme, co všechno se může stát při běžném pracovním dni na stavbě.

Pak se můžete podívat, co všechno se může stát při běžném dni v populární hudbě.

Pak trochu přitvrdíme a dostáváme se k reklamě na ultratenké kondomy Durex, se kterými cítíte úplně všechno ("Durex: Kondom, který arggghhh můj bože!").

No a konečně je tu zlatý hřeb. Předem upozorňuji, že je to dost zvláštní video a že by se pravděpodobně nemělo promítat před desátou hodinou večer (kvůli některým slovům, která v něm zazní). Kromě toho je to české video a je dost... jak bych to řekl... znepokojivé. Tušíte někdo, odkud se vzalo, kdo ho natočil, jestli je to nějaký vtip nebo součást televizního pořadu nebo nějakých speciálních stránek? Prostě: Co to má sakra znamenat?!?