Předznamenala vlnu zasněných nezávislých kytarových kapel z přelomu osmdesátých a devadesátých let, ale její hit Blue Monday stál u kolébky rodící se taneční hudby. New Order s ním proměnili temnou manchesterskou scénu, kterou ještě jako Joy Division spoluutvářeli.

Po svém obnovení v roce 2000 však New Order už s ničím novým nepřicházejí, bylo tomu tak už na čtyři roky starém albu Get Ready a je tomu i na novince, kterou skupina natočila v pozměněné sestavě. Trio bývalých členů Joy Division Petera Hooka, Stephena Morrise a Bernarda Sumnera doplnil Phil Cunningham, který nahradil hráčku na klávesy Gillian Gilbertovou.

Na Waiting For The Sirens ´Call mají New Order blíže k nostalgickému kytarovému rocku, ve kterém je jasně cítit duch osmdesátých let. Taková je hned první uvolněná píseň Who´s Joe s výraznou, nikoli však vlezlou melodií. V podobnéch duchu se nese i titulní píseň.

Tanečněji laděné je I Told To You s výraznějším strojovým rytmem, elektronika se však dává nezaměnitelný ráz i celé řadě dalších skladeb včetně singlu Krafty, který sama skupina označila za "lonniedoneganovský" skiffle. Drobné vybočení ze zvoleného pojetí představuje jen energičtější Jetstream, jemuž pronikavý projev zpěvačky amerických Scissor Sisters Any Matronix dává větší napětí a až lehce soulový nádech.

Škoda, že podobných vybočení není více, oživily by album a dodaly mu potřebné napětí. Dotažené desce totiž chybí trochu překvapení. Písně, z nichž mnohé se jistě stanou trvalou součástí repertoáru, krásně plynou, skvěle se v nich pojí nostalgie nezávislých kytarových kapel s chladnou elektronikou, citlivě použitými naprogramovanými smyčkami i strojovými rytmy, to vše však je u New Order samozřejmostí, byť pravda ne vždy vídanou.

New Order: Waiting For The Sirens´ Call
London/Warner Music 56:53