Při zevrubnějším pohledu na tvorbu Ingmara Villqista (1960), zakladatele Divadla Kriket Chorzów, zjistíme, že výběr jeho pseudonymu nebyl zcela náhodný. Villqist se ke skandinávské dramatice blíží potemnělými, místy až šerosvitnými konturami příběhů.

Helverova noc je bolestným loučením pěstounky s vývojově retardovaným chlapcem. Jeho návrat do ústavu rámuje vybičovaná atmosféra bouří, při kterých legitimní vládu nahrazuje bezpráví, teror a rasová selekce lůzy uchvacující moc. Text reflektuje příčiny a průběh holocaustu, lze ho však vztáhnout na stalinské čistky, na řádění nacistických bojůvek v Sudetech, na zvěrstva banderovců v jihovýchodním Polsku, na divoké odsuny Němců z polských nebo českých území, na irské nebo balkánské konflikty, na infatifádu nebo džihád teroristů...

Napjatý klid v životě dvojice beze jména narušují rabování, deportace, lynč. Jednoduchý chlapec se zhlédl v řadovém vůdci úderné roty, žena se přemáhá, aby mu ve jménu vlastního iluzorního štěstí s pastorem (na překážku ulici je ovšem i jeho jiná víra) ulehčila poslední společné chvíle. Nakonec se rozhodne pro hrůzný čin...

Spolek Kašpar v Divadle v Celetné Praha - Ingmar Villqist: Helverova noc. Přeložil Jiří Vondráček. Režie Jakub Špalek, hudba Michal Pavlíček, výprava Libuše Josefy. Česká premiéra 12. března 2005.