Pestrá směsice herců se scházela dlouho. Uvedení textu se odkládalo, Drábek se na něj marně pokoušel získat magistrátní grant do Divadla Komedie. Nakonec jej realizoval v Citadele.

Radost by měla paní Chramostová. První část se odehrává v pokojíku asi tak 5 x 6 m, druhá - vesmírná - se stěhuje s Vladimírem Remkem (Kryštof Rímský), hledačem kouzelného velenože ve tvaru rybičky, do sklepa. S Remkem proměněným posléze na Remeke dobro vítězí napůl, ale hlavní zloduch, metrosexuál Sowchozz (Rostislav Novák) a jeho amerikánsko - arabská kohorta jsou díky stejně karikovaným zástupcům zemí semknuté střední Evropy na hlavu poraženi.

Gejzír gagů a nápadů

Drábek do textu vkomponoval gejzír gagů a nápadů, jimiž hýří ve svých hrách Jana z parku, Akvabely, Kosmická snídaně, Švédský stůl, Sofiina předvolba a brilantních surreálně politických kabaretech Vařila myšička myšičku, Kostlivec v silonkách, Kostlivec - vzkříšení...

Žabikuch je sarkastickou snovou směsicí, zarputile hájící intelekt člověka stojícího proti zbraním hromadného ničení: Jimi jsou současné pokleslé komiksy, primitivní četba a televizní oblbováky od akčních a mozky z hlav vymývajících stříleček až po výživné sci-fi seriály nekonečné a telenovely.

Politická satira

Že se v inscenaci najde místo i na naši radostnou přítomnost na cestě černými dírami tunelů k ještě světlejším zítřkům - jednou pod ochranou modrých ptáků, podruhé v dešti rudých třešniček, potřetí s otepí růžovoučkých růžiček nebo pro změnu pod hřejivě černou kutnou, vždy ale po boku mafiánů a jejich řídících orgánů, není snad třeba podotýkat.

David Drábek: Žabikuch.

Divadlo Citadela a Martin Učík Praha

Režie Drábek, kostýmy Alžběta Vlachová, Petra Vlachynská, scéna a světelný design David Bazika, jevištní konstrukce Martin Prokop, hudební spolupráce DJ Blue. Premiéra 21. února 2005