Leoš Bacon Slanina: Divoká kočka, divoká myš

Málokdy má editor díla takový vliv na výslednou podobu sbírky jako v tomto případě Ivan Wernisch -ten z člověka píšícího překotné verše různých kvalit jako by ze země sbíral knoflíky různých barev, vytvořil nekompromisním výběrem a úpravou haldy (přesněji igelitové tašky a několika dalších konvolutů) jeho básní z posledních let skoro taoistického básníka. Trochu ironika, trochu existencialistu, lehce jízlivého, mírně výsměšného, trochu pitoreskního a přesto laskavého glosátora událostí, jevů, obrazů či vlastních nápadů a myšlenek. Básně to jsou autentické jak autor sám. Každodenní, a přitom nevšední, sentimentální, a přitom syrové, zasněné, a přitom na detail zaostřené, chytré, a přitom neintelektuální. Teprve touto (pátou) sbírkou (se zasvěceným, vzácně empatickým doslovem Dory Kaprálové) se legendární brněnský literární solitér (1946) představuje jako básník čiré životní průzračnosti.

Křest sbírky se odehraje v brněnské kavárně Švanda v neděli 20. března v 19 hodin.

(Petrov)

Josef Kolmaš: Tibet: Dějiny a duchovní kultura

Výběrem nejlepších článků a statí (z časopisů Nový Orient, Lidé a země atd.) českého sinologa se specializací na tibetský jazyk a literaturu (v letech 1994-2002 ředitele Orientálního ústavu AV ČR) vznikla jakási tibetská encyklopedie, která není jen exkursem do minulosti a současnosti Tibetu, ale i zasvěceným informačním zdrojem o tibetském buddhismu, literatuře, kultuře, umění a etnografii. Kniha obsahuje také rozhovory, které autor poskytl v letech 1987-2002 médiím, a je vybavena bohatým ilustračním materiálem. V Tibetu je dosud hojně rozšířena představa o šťastných a nešťastných dnech. A tak, třebaže tibetský lunární rok čítá nominálně 360 dnů, vypouští se z něj čas od času několik dní, zpravidla poznamenaných zlým znamením, aby bylo dosaženo souladu s měsíčními fázemi. Tuhle zvyklost bychom možná mohli převzít...

(Argo)

Z překladů:

Henry Rollins: Nejsem tu moc často?

Desetiletí (1987-1996) rockerova života v zápiscích, úvahách, rozhovorech (Isaac Hayes, Jerry Lee Lewis...). Možná až překvapivě střízlivé komentáře, pro někoho nuda, pro jiné můžou být kotvou, přitažlivou a životaschopnou skepsí v té někdy bezútěšné všední mizérii: Naučil jsem se snažit se a zjistil jsem, že ničeho dobrého se nedosáhne bez práce a jisté bolesti, vzpomíná Rollins na učitele dějepisu, veterána z Vietnamu, který mu pomohl najít sama sebe, když ho přivedl ke cvičení s činkami.

Přeložili Dita Ryg a Pavel Gronich.

(Maťa)