Rovněž nahrál sólovou desku plnou kytarových vazeb, za jaké by se nemuseli stydět Sonic Youth.

Novinka The Way Up žádné vybočení nepředstavuje, přesto je jistým překvapením. Pat Metheny na ní nepřináší eklektické skladby obohacené o prvky world music, byť členem souboru zůstávají zpívající trumpetista Cuon Vu a percussionisté Richard Bona a David Samuels.

Vrátil se k původnímu pojetí, s nímž zaujal koncem sedmdesátých let. Nenechává se strhnout líbivostí exotických motivů, dbá na uměřenost, a přesto album nepůsobí ploše. Hybné pasáže se střídají s uvolněnými. Lyrickou polohu přináší především Methenyho dlouholetý spolupracovník, pianista Lyle Mays. Metheny ho však dokáže dobře podpořit, když se chopí akustické kytary. Nebojí se ani vyznat z lásky k elektrifikovanému nástroji (rockově odvázané sólo v Opening). The Way Up jasně ukazuje, čím se Metheny prosadil a v čem zůstává stále výjimečný.

Pat Metheny Group: The Way Up

Nonesuch/Warner Music 68:10