Článek
Kolik vám bylo, když jste kapelu založili?
Když jsme začali hrát s Robertem, chodili jsme do osmé třídy. Založení kapely počítáme do roku 2011, i když jsme o tom tehdy ještě takhle neuvažovali.
Měli jste od začátku ambice koncertovat v zahraničí?
Vůbec ne, ani jsme nemysleli, že se staneme opravdovou kapelou. Vzniklo to organicky, díky možnosti využívat zkušebnu. Časem jsme napsali první písničky, a když už jsme je měli, říkali jsme si, že bychom měli zkusit uspořádat koncert. Až když jsme vyšli ze školy, uvědomili jsme si, že hudbu milujeme natolik, že by stálo za to zkusit doopravdy prorazit. Nenapadalo nás, co bychom mohli dělat lepšího.
Kdy jste měli poprvé pocit, že jste něco dokázali?
Asi až když se k nám dostávaly hezké reakce na naše první album. Před jeho vydáním jsme neměli žádná očekávání, takže když mělo docela úspěch, byli jsme nadšení. První showcase festival, na který jsme po vydání desky jeli, byl The Great Escape v anglickém Brightonu. Tam jsme hned potkali několik skvělých lidí z různých zemí, se kterými spolupracujeme dodnes. Pomohli nám uspořádat první mezinárodní turné a začalo se nám dařit.
Co bylo pro vaši kariéru nejdůležitější?
Přestože máme v Lotyšsku mnoho talentovaných muzikantů, není tu moc kapel, které by jezdily za hranice. Neměli jsme příklad, který bychom mohli následovat. Na všechno jsme si museli přijít sami, ale to nás zase hodně naučilo. Nevím, jestli v našem dosavadním úspěchu hrála roli hlavně naše účast na podobných akcích, nebo spíš vytrvalost v kombinaci s tím, že jsme spolu začali hrát dost brzy.
Díky tomu jsme se do všeho pouštěli poměrně naivně a tím pádem bezstarostně. Tak se nám podařilo přestát období, kdy jsme hráli pro prázdný sál, případně pro publikum menší, než je samotná kapela.
Jaké máte s kapelou nyní plány?
Postupujeme krůček po krůčku. Chceme se propracovat do větších prostor, ale nejdůležitější je, abychom zůstali věrní sami sobě a psali dál písně, které vychází ze srdce.
Jaké je nové album Good Luck?
Naivními melodiemi a texty navazuje na první album No Clouds Allowed, experimentálním přístupem na to druhé. Kromě toho jsou na něm samozřejmě i nové prvky. V polovině písní je smyčcový kvartet. Navíc jsme nahrávali v Brazílii, což se na desce, věřím, otisklo. Na rozdíl od předchozích jsme moc písní nenapsali společně. Skládali jsme spíš každý zvlášť, a poté jsme společně naše nápady vylepšili.
Jak se vám líbilo v Brazílii?
Byla úplně jiná, než jsme očekávali. Jeli jsme nahrávat na dva týdny a až na místě nám došlo, že São Paulo je jednou z největších metropolí světa. Působí jako obrovská betonová džungle, není tam žádná zeleň. Jeli jsme v době brazilské zimy, což znamenalo hodně šedi. Ale po skončení nahrávání jsme měli týden času a všechno jsme si vynahradili. Trochu jsme surfovali a viděli ohromující přírodu.
Před dvěma lety jste vydali album v lotyšštině. Přiblížili jste se tím tamnímu publiku?
Nahráli jsme ho u příležitosti stých narozenin Lotyšska. Vzhledem k tomu, že je pro nás lotyšské publikum pořád to nejdůležitější, přáli jsme si pro ně udělat něco výjimečného. Zároveň to pro nás byla výzva. A naši fanoušci výsledek ocenili, přestože jsou velmi otevření i anglickým textům.
Může se vám hodit na Firmy.cz: