Hlavní obsah

Flašinetáři hráli v Praze. V kostele, na Kampě i v muzeu

Právo, Jaroslav Špulák, ČTK

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Do Prahy se v úterý sjeli flašinetáři z několika evropských zemí, aby se zúčastnili šestého ročníku festivalu Flašinet žije! Dopoledne hráli v kostele svatého Mikuláše, odpoledne v parku Kampa u Karlova mostu a večer v Českém muzeu hudby.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Na Kampě v Praze byla včera vidění spousta různých flašinetů.

Článek

Akce se zúčastnili flašinetáři z Čech, Slovenska, Německa, Polska, Slovinska, Rakouska a Francie. V jejich podání zazněly mimo jiné skladba Sbor židů z opery Nabucco, předehra z Mozartovy Figarovy svatby, Non, je ne regrette rien od Edith Piaf, Radeckého marš nebo improvizované kompozice.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Flašinetáři si dali dostaveníčko v Praze.

Foto: Jan Handrejch

Flašinetáři se sjeli ze sedmi evropských zemí.

Jedním z flašinetářů, kteří se v Praze představili, byl Jan Bondra. V kostele zahrál skladbu Ave Maria a řekl: „Musí se tomu propadnout jako koníčku, protože je potřeba tomu věnovat hodně času i financí. Je hezký pocit, když máte radost a vidíte, že ji mají i lidé kolem. To člověka naplňuje,” řekl.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Flašinety jsou zajímavé ze všech stran.

Flašinet vznikl v 16. století ve východní Asii a do Evropy se dostal v 18. století. Tam si jej oblíbili zejména příslušníci vyšší společenské vrstvy. Na přelomu 19. a 20. století si pouličním hraním na flašinet vydělávali lidé na obživu.

V současnosti se používá pro zpestření při různých akcích, jež mají spojitost s minulostí. Je slyšet na trzích, poutích a obecních slavnostech, kterým jeho zvuk dodává starobylou atmosféru.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám