Co budete hrát?

To je obtížné popsat slovy, je to hudba, kterou nemůžete dát na jedné škatulky. Ani si neděláme seznamy skladeb, každý může začít kdykoli s jakoukoli skladbou a kapela se k němu přidá.

Jak dlouho budete hrát?

To nevím, záleží to na smlouvě a na tom, zda jde o festival nebo o sólový koncert. Na sólových minimálně hodinu a půl.

Připravujete s Waynem nějaké další album?

Během několika měsíců vyjde živá deska, vybírali jsme na ni skladby ze všech koncertů, které jsem v posledních letech odehráli. To je pro mě velmi vzrušující, je neuvěřitelné, jak Wayne hraje. Na koncertním záznamu vnímáte veškerou energii a interakce,  které jsou velmi důležité pro to, jak hudba vzniká.

Budete hrát jen na kontrabas nebo i na baskytaru?

Na tomto turné pouze na kontrabas, s Waynem hraju jen akusticky. Ale ve svých kapelách hraju na oba nástroje, snažím se vybrat ten, který nejlépe odpovídá hudbě.

Máte tedy  čas i své vlastní projekty?

Ano, teď jsem hrál na Portland jazz festivalu v Oregonu v duetu s Adamem Rogerem. Je to jeden z mála kytaristů, které znám a jsou skutečně schopní hrát jakýkoli styl. Je také výborným interpretem klasické hudby, a když jsem ho doprovázel na šestistrunnou basu, byli jsem schopni  interpretovat i španělskou hudbu. S Adamem máme také kytarové trio, kde nás doprovázejí různí bubeníci, často Antonio Sanchez. Hraji taky v klavírním triu s Edem Simonem a od nahrávání své vlastní desky Songs, Stories and Spirituals spolupracuji i s Johnem Thomasem, což j skvělý gospelový zpěvák, který ale může zpívat i jazz.

Vypadá to, že lidé v USA mají stále zájem o jazz.

To záleží na městě, v New Yorku je centrum jazzového dění, kam přijíždějí hrát jazz lidé z celého světa. I další města ale mají svou scénu, třeba Boston. V San Francisku jsou velcí hráči, ale není moc příležitostí a Los Angeles je trochu zmatené.