Neofolk byl jednou z mála desek, které dokázaly na podzim narušit hegemonii debutů finalistů SuperStar. Daniel Landa se na něm představuje jako zralý interpret, který se sice nezříká rockových kořenů, ale nenechá se jimi svazovat. Poučen pojetím Jaromíra Nohavici a na interpretaci songů Karla Kryla čerpá z folku a osciluje mezi důrazným rockem tvrdých riffů zkreslených kytar (Blaničtí) a folkrockovým písničkářstvím, které zdůrazňují smyčce a flétna. Nechybí ani ohlasy folklóru (Drak, Janek blázen)  včetně trochy toho balkánského.

Nadžánrové pojetí osvětlil po vydání alba protagonista takto: "Neofolk chápu jako takový pytel, do kterého patří i úvodní písnička Táta, což je hrozný nářez. Řekněme, že neo před slovem folk v sobě obsahuje ten kytarový nářez. Nedržel jsem se žádného žánru, deska končí pseudolidovou písní, která je vlastně úplně folková."

DALŠÍ NOMINOVANÁ ROCKOVÁ ALBA
Divokej Bill Lucerna Live
Tata Bojs Nanoalbum
PŘEHLED VŠECH NOMINACÍ

Neofolku prospělo, že se Landa obklopil výtečnými hudebníky, kytary nahrál Tomáš Vartecký z Kurtizán 25. avenue, za bicí usedl Marek Žežulka, ale také bohatá aranžmá. Písně obohacují nejen smyčce, ale také žestě - trubka, trombón a tuba i akordeon a mandolína.

Landa také zůstává jednou z mála osobností, která dbá na poselství písní. Ustoupil od raného siláctví a více dbá na duchovní stránku. Nadále však kritizuje jak současnou společnost, tak slabost v historii, což ukazují písně Blaničtí nebo Bílá Hora. Hlásí v nich se k odkazu Karla Kryla, což je patrné také v Protestsongu s refrénem "Král je klaun a klaun je králem".

"Kryl mě pobídl k tomu se s respektem do takových témat pouštěl," uvedl po vydání desky Landa. "Uvědomil jsem si, že bych se neměl bát pojmenovat některé složité věci."

Přesvědčivější je však Landa v méně programových písních, jako je Kouzelník či Dilema pyrotechnikovo.