Společně s Mejlou Hlavsou je založil ve svých dvaadvaceti letech. Vedle Plastic People patřila skupina k předním představitelům undergroundové opozice, do roku 1989 nesměla u nás veřejně vystupovat.

Po změně režimu znovuobnovuje Zajíček v roce 1992 její činnost. Vydávají aktuální i historické nahrávky, v nakladatelství Vokno vychází v roce 1990 Zajíčkova sbírka DG 307 - Texty 1973-1980, nakladatelství Maťa vydává jeho prozaické práce Čas je výkřik uprostřed noci a v nakladatelství Torst vycházejí v roce 2002 jeho deníkové Zápisky z podzemí (1973-1980), na něž v roce 2003 navazují v tomtéž nakladatelství reflexe současného světa Jakoby... Svět v zrnku písku. Nejvýznamnější autorskou práci však Zajíček vložil a dodnes vkládá do experimentující skupiny Dg. 307. Je jejím výhradním textařem a po Hlavsově smrti i hlavním zpěvákem.

Nakladatelství Guerilla records vydalo nedávno historické nahrávky Dg. 307 Historie hysterie, nyní postupně vydává i jejich novější tvorbu.

DvojCD Historie hysterie obsahuje všechny dochované, zčásti živé, zčásti soukromě připravené nahrávky z prvních tří let existence skupiny, tedy z let 1973-1975. Je překvapivé, jak většina tvorby Dg. 307 působí i dnes autenticky, opravdově, aktuálně, místy až - jak zdůrazňuje v bookletu Ivan Jirous - "drtivou silou". Dokonce i kvalita nahrávek je velmi dobrá, byť typicky "undergroundová", dobově podmíněná. Dodnes je hudba skupiny - slovy Jirouse - "přímou apelativní výzvou, vrženou do tváře všem nám, kteří jsme v té době žili. A kteří jsme přežili a žijeme v dnešní době." Zásluhu na tom mají syrové, místy groteskní, občas až mystické Zajíčkovy texty zrovna tak jako hudební zpracování Zajíčkem nebo Hlavsou spíše deklamované než zpívané.

Nejnovější CD skupiny se jmenuje Nosferatu. (Jde o záznam vystoupení ze 16. 10. 2004 v pražském kině Světozor na závěr festivalu Music On Film - Film On Music.) Dg. 307 živě doprovázeli stejnojmenný němý film Friedricha Wilhelma Murnaua z roku 1922. Zajíček čte - či spíše svým syrovým způsobem deklamuje - filmové titulky (překlad Ester Svátková) a k tomu zní monotónní rytmy jeho kapely. Velkou roli hrají tentokrát hlavně housle Dalibora Pyše a violoncella Tomáše Schilla a hostujícího Josefa Klíče (který Zajíčka obvykle provází na jeho čteních). Nahrávka se řadí k tomu nejryzejšímu, co lze na dnešní experimentální rockové scéně u nás najít. Navazuje na obdobné proudy, jakými se ve světě pohybují John Cale nebo němečtí Einstürzende Neubauten.

Přinášíme několik Zajíčkových textů ze 70. let, jež najdete na dvojCD Historie hysterie.

UKÁZKY TEXTŮ

až z mrakodrapů

zbyde hromada rumu

až ze všech koutů

polezou tučný červi

až na tvůj mozek

navlečou prcgumu

až z těla ti zdrhnou

všechny nervy

až nebude kam jít

až nebude kde snít

až nebude kde hnít

proč TEĎ kompromisy

proč TEĎ tahat minulosti

proč TEĎ připomínat kdysi

proč TEĎ bejt svině

proč TEĎ zaprodat se zlu

tý chuchvalcový lavině

(1974 )

Divný hosti

provádíme transfúzi

zhovadilosti

způsobujem rozpady

osobnosti

pořádáme demolici

netečnosti

rozžhavujem zmrzlý

radosti

sme divný hosti

nepatříme žádný

době

ani sami sobě

sme divný hosti

(1973)

Neživý i živý

milovat

neživý i živý

nevidět ve všem

jenom chyby

přijímat

co tě voslovuje

voslovit co tě

vobklopuje

plně prožít

nepatrnou chvíli

míříme

k stejnýmu cíli

přistupovat k věcem

z trochu jiný strany

neřvat zběsile

a prázdně

že všechno je posraný

(1974)

Podoba

čemu se podobáš

ve svý velikosti

seš dotek

hvězda

nebo zbytek kostí

čemu se podobáš

ve svý velikosti

seš spasitel

zvláštnost

nebo plamen

čemu se podobáš

ve svý velikosti

seš pravda

bůh

nebo tuna ješitnosti

čemu se podobáš

ve svý velikosti

hovnu hovnu hovnu hovnu

hovnu hovnu hovnu hovnu

(1974)