Byla spoluautorkou scénářů k filmovým adaptacím novely Bez krásy, bez límce, který natočil s názvem ...a pátý jezdec je Strach (1964) Zbyněk Brynych, a románu Poslední večeře, který zfilmoval s titulem Znamení Raka (1967) Juraj Herz.

Po roce 1970 se nesměla veřejně vyjadřovat a tak se věnovala mj. překladům, pod pseudonymem Helena Karezová, zaštítěná kolegyní J. Emmerovou. V jejím podání mj. vyšel román Zane Greye Schody z písku (1979) nebo Králičí plot A. W. Upfielda (1972).

Ve svých povídkách a románech často s detektivní zápletkou se zaměřila na psychologické a etické aspekty lidského jednání.

Z posledních jejích knih jmenujme soubor povídek Přešťastné manželství o malých zločinech, které jsou někdy nebezpečnější než ty velké, protože zůstávají utajeny, a Titanik a jiné povídky, v nichž zachytila polistopadovou euforii svých hrdinů, kterou pozvolna vystřídalo autentické odcizení, způsobené zklamání reality tolik se lišící od snů předlistopadové společnosti.