Na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století se v Itálii prosadil nový žánr divadla – divadlo vyprávění nebo také storytelling. Herec neinterpretuje na scéně postavu, ale svým jménem vypráví příběh, jímž se obrací přímo na diváka. To divadlo proslavil právě Celestini. Čerpá z tradice italské commedie dell’arte, jejímž významným představitelem ve dvacátém století byl Celestiniho krajan Dario Fo.

Celestiniho hra je souborem krátkých vyprávění či povídek seznamujících diváky s pohledem na život z různých úhlů a koutů světa. Žánr mluveného divadla neboli storytellingu u nás zatím není příliš rozšířen, přesto už se mu řada herců a performerů věnuje. Pro čtveřici herců souboru Národního divadla však bude novinkou. V Itálii má už svou tradici i své herecké hvězdy.

„Bavilo nás, že Celestiniho krátké povídky jsou vlastně zveřejněným myšlením o stavu tohoto světa. Oslovují něco v nás, jsou to temné bajky o tom, kým jsme se stali. Smějeme se sami sobě, protože se považujeme za tolerantní vůči ostatním, ale někde v nás přece jen je část, která zas až tak tolerantní není,“ říká režisérka Petra Tejnorová.

Nastudovala inscenaci Proslov k národu na pražské Nové scéně. Kromě Saši Rašilova, Filipa Kaňkovského, Lucie Juřičkové a Terezy Vilišové v ní vystoupí i řada hostů.

Může se vám hodit na Zboží.cz: